Úhel pohledu
uhel.png

Kdy: 30. 8. - 2. 9. 2012
Kde: Mladotice u Třemošnice
Pořádá: Valandil a Salah
Počet účastníků: 15 - 30
Účast: na přihlášku
Odkaz: http://uhel-pohledu-larp.blogspot.cz/
Vstupné: 100 Kč
Kontakt: moc.liamg|pral.udelhoplehu#moc.liamg|pral.udelhoplehu
Sdílet: Facebook


O hře

Vítejte na stránkách (ehm, víme) larpu Úhel pohledu organizovaného Valandilem a Sallahem. Jedná se v podstatě o nástupnickou akci Norgathu, která proběhne opět na louce u Mladotic v termínu 30. 8. – 2. 9. 2012. A bude to víceméně fantasy. Pokud vás tohle neodradilo, vítejte ještě jednou a čtěte dál.

Závorka. Ze všeho nejdřív bychom asi měli vysvětlit použití blogu. Ani jeden z nás neumí dělat stránky, a navíc je takhle malá akce ani nepotřebuje: větší část informací půjde přes mail, rozhodli jsme se tedy pro komunikaci našeho nápadu tímto způsobem, který nám ušetří spoustu času (a ten pak budeme moci věnovat přípravě samotné hry). Dále je fajn, že Google má tak nějak všechno pohromadě a že dal do svých blogů možnost komentovat (využijte ji, případně pošlete mail). Konec závorky.

Původně jsme tenhle larp plánovali úplně jinak, ale pro naši lenost a nerozhodnost jsme s tím za devět měsíců pohnuli pramálo. Chtěli jsme propracovat svět a pak do něj zasadit několik kratších her pro menší počet lidí, které by se odehrály během tří dnů a v nichž by klíčovou roli hrálo náboženství. Snaha dělat věci pořádně nás však dovedla jen k trojímu přepracování konceptu světa od základu a následnému uvědomění si nerealističnosti projektu, které nicméně přišlo někdy v době, kdy jsem začínal psát eseje, no a než přešlo zkouškové, byla polovina června a lidi se začínali ptát, jestli to vůbec uděláme.
Uděláme. Hry budou nakonec jen dvě, pro 15-30 lidí a každá přibližně na odpoledne. Půjde tak trochu o experimenty s formou a pravděpodobně i obsahem. Nevyhovoval nám formát třídenního čtyřiadvacetihodinového světa, po pěti ročnících (i když na posledním jsem se už moc nepodílel) už nám přišel poněkud vyčerpaný a moc jsme nevěřili v úspěšné zaplnění nějakým smysluplným neokoukaným děním. Zkoušíme se tedy posunout někam ke komornímu larpu (který je pro nás sám o sobě moc malý, protože jsme Norgath kromě larpu brali vždy také jako setkání), tedy k větší intenzitě a snad i realističnosti, protože v minimalističtější hře by měla být daleko menší potřeba různých atmosféru ničících simulací, třeba provázkových budov. Na druhou stranu se chceme vyhnout jistému patosu, který je občas spojený s větší intenzitou komorních larpů. Dalším problémem světa bylo, že jsme nedokázali sehnat místo podobně dostupné (pro nás) jako tábořiště u řeky u Mladotic a nechtělo se nám pošesté hrát ve stejných kulisách; přestože jsme místo nakonec nezměnili, plánujeme využít jiné části lesa, než jsme obsadili na Norgathu, v čemž nám pomůže větší mobilita menšího larpu. Co se obsahu týče, vždycky nám dost vadila fantasy klišé, přestože se nám jim často nedařilo unikat (ti věční nemrtví), i jistá omezení jakousi slušností k hráčům (to neznamená, že teď popustíme uzdu svým sadistickým sklonům a pošleme vás na desetihodinovou torturu, ale spíš že si prostě výjimečně dovolíme vystoupit z klišé, že každá situace je řešitelná a všechno musí dávat smysl). Během hry může (ale rozhodně nemusí) proběhnout pár, hm, sociálních experimentů, které prosím neodsuzujte a priori, ale až po úvaze o tom, jestli opravdu neměly žádný smysl.
Mimochodem, ano, tahle verze larpu je méně náročná na přípravu a je v ní víc času na zcela legální mimoherní komunikaci.
Valandil, Sallah


O jednotlivých larpech

Hranice:

Začalo období stability a říše má opět čas šířit civilizaci. Jenže takových pokusů už za ty stovky let, co v oblasti funguje nějaký stabilní stát, proběhlo několik a vzhledem k mezidobím politických zmatků vlastně nikdo neví, jak to v pohraničí vypadá. Kultury severovýchodních lesů a pustin v čisté podobě už prakticky vymizely, ale jejich vliv trvá. Kmeny splynuly s výpravami osadníků hledajících novou půdu a vytvořily řadu nových osobitých kultur, které následně přerušily komunikaci s centrem státu. Nyní z přelidněné říše ke hranicím znovu vyráží výpravy s různými pohnutkami. Někteří přináší civilizaci a náboženství, někteří hledají místo, kde by se dalo svobodněji žít (ať už potřebují onu svobodu k čemukoli), někteří hledají bohatství. Jsou to průzkumníci, dobrodruzi, muži víry i kolonizátoři. Reakce na ně jsou různé. Někteří naráží na agresivní houfce horalů, někteří na nepřirozené přírodní úkazy, někteří na nadšené otroky. Navíc často procházejí oblastmi již dříve kolonizovanými, takže se původní čistá opozice civilizace-barbarství rozplývá do nejistoty.
V Hranici půjde o jedno z těchto setkání. Ani jedna strana neví, co přesně na ni čeká. Zařídit se dopředu není tak úplně možné, všechno se rozhodne až na místě.
Hra potrvá několik hodin (6-8) a bude se, jak už to tak na larpech bývá, odehrávat na dvou rovinách – osobní a skupinové, kdy každá postava bude mít vlastní problémy a cíle, ale zároveň funguje jako součást nějaké frakce. Vzhledem k tomu, že se jedná o průzkum, jsme se rozhodli vypustit jen minimum informací, další (tedy o postavě a o frakci) dostanete, až si vyberete frakci – tedy Příchozí nebo Místní.

Hospoda U Svatých

Tento larp se bude odehrávat v hostinci a přilehlém okolí, kde sídlí Svatý muž, k němuž se již druhým rokem vypravují na své pouti po posvátných místech davy poutníků. Hostinec leží kus stranou od hlavních tahů království, nedaleko hranic kolonizovaného území. Tahle oblast patří přímo králi a vzhledem ke své odlehlosti je dost zanedbávaná, proto se lze zde setkat s všelijakou chátrou, kterou ze svých polností šlechtici vykážou. Na druhou stranu je zde silně zakořeněna víra a tak jsou zde v neustálém rozporu davy zločinců a „světců“, kteří spolu mečem a modlitbami vedou nerovný boj. Církev zvolna přebírá v místním regionu rozhodující slovo, a coby do „sídla neřesti“ se sem stahují též různí samozvaní „vymítači zla“, ať už v jejich pojetí znamená cokoliv. Místní hluboké lesy zřejmě skrývají nejedno tajemství, ačkoliv většinou jsou, dle četnosti navrátivších se, smrtelná. Tudíž se najde již málokdo, kdo by měl potřebu se po nich pídit.
Postavy zde budete mít do značné míry připraveny, konkrétní historii si vymyslíte sami, ale lecjaké potřeby, pohnutky, cíle atp. již dostanete (po vzoru Themy) do začátku.
Postavy (s výjimkami svatého muže a hostinských jsou androgynní, tudíž si pohlaví pro den hry vyberte sami; postavy ponesou vaše jména; ano, máme deficit v oblasti genderové korektnosti, mužský rod je brán jako základ):


Doslov

Valandil

Jak už jsem říkal – tohle byla asi nejpunkovější a nejabsurdnější akce, které jsem se kdy účastnil. To rozhodně nemyslím jen v dobrém, ale přece jen, už jsem tak nějak přijal, že jsem pankáč, a absurditu mám dost rád, takže se mi to celkově moc líbilo. Jak už jsem rovněž říkal – dlouho jsem nevěděl, jestli je celá akce larp, nebo jestli to naopak s larpem nemá nic společné ho, a rozhodl jsem se pro první možnost. Dík vám za to (napadá mě paralela s „textem“ poststrukturalistů… ale to je jedno). Hráli jste skvěle – ať už to byl kterýkoli s larpů, od Nošení dřeva přes Celodenní déšť, třídenní mokro či Návštěvu u Elfinů po Hranici, EleVAN (mimochodem, někdy v ten samý den stavěli na té naší obskurní trase policajti) nebo Hospodu U Svatých. Orgové měli navíc, aby se nenudili, vlastní minilarpy typu Vymysli stůl aka Nemáme nohy, Vraž latrínu do auta (alusion alert!) či Odvážení věcí (to jsme jeli čtyři vepředu, Sallah stál a opíral se o středový kůl stanu, který končil asi centimetr od skla, a modlil se, aby nevypadnul), a to počítám jen ty na místě, některé další, třeba Hecuj Sallaha nebo Bojuj s leností, trvaly měsíce.
Měl bych asi vysvětlit aspoň dodatečně název larpu – ostatní okolnosti jsou snad popsány na blogu v úvodu. Úhel pohledu odkazuje samozřejmě ke skutečnosti, že každý má na stejné události poněkud jiný (a značně omezený) názor. To jsme se snažili zohlednit především při psaní postav. Mělo tedy jít dost o zkoumání komunikace, především (ne)dorozumění. Název zároveň odkazuje na různé možné pohledy na larp, tady jsme asi ve finále uspěli, jak tak počítám, kolik larpů se tam vlastně rozjelo – a kolik by se jich ještě mohlo rozjet, ale o tom později.
Pro zajímavost doplním, o co mělo jít v Hranici. Samotný název odkazoval k fyzické hranici království s jinými zeměmi, hranicím poznání, hranicím lidských možností a hranicím, na nichž planou kacíři. První aspekt je dost zjevný. Druhý a třetí byly zastoupeny v setkání s „jiným“, jinak řečeno v střetu dvou nic o druhé straně netušících skupin, z nichž jedna měla vskutku vyjetou filosofii/kulturu vybudovanou okolo náhody, která cílila na rozbití stereotypu o primitivních pralesních divoších bez přepálení na druhou stranu. Snažil jsem se o opravdu autentický pocit ztracenosti a neznáma, proto o sobě skupiny napřed nevěděly nic a proto jsem Příchozí dovedl doprostřed neznámého lesa se zavázanýma očima. Čtvrtý prvek nakonec absentoval, protože nebylo agresivního církevního kontrolora, ale mělo jít o zkoumání nepochopení, fanatismu atd. Z toho mála, co jsem viděl, musím rozhodně ocenit, že si Místní tu náhodu opravdu užili (sice jsem každému naordinoval trochu jiné vidění náhody, což nakonec trochu vymizelo, ale to by asi chtělo důkladnější přípravu a větší organizovanost). Poněkud se vytratily i soukromé snahy jednotlivých postav, například šlechtična bez vlivu by snad mohla využít bylinkářčiny houby či drogy příchozího k ovlivnění svého otce, případně by mohl romantik konfrontovat svůj pohled na náhodu s tím lesním, ale to vlastně asi udělal. Jsem si vědom toho, že to chtělo lepší přípravu, ovšem nabité (a úžasné) prázdniny tohle trochu sežraly, nestíhal jsem všechno (btw, hned v pondělí jsem jel zas pryč a tenhle text nepíšu v klidu domova). Déšť mě mrzel hlavně v tom, že se Místní nemohli válet v listí a hrozně si to užívat, ale i tak celkem jeli. Docela by mě zajímalo vaše srovnání postav od Místních a Příchozích – Místní podle mého měli sice zajímavější život, ale byli dost nekonkrétní, zatímco Příchozí byli konkrétnější a víc směřovaní svou nouzí. Hranici jsem vymýšlel já, ale opravdu za hodně nápadů (k postavám a hře celkově) vděčím Usámě. A samozřejmě jsme to probírali se Sallahem.

Epilog:
Příchozí: Řekněme, že náhoda byla tentokrát milosrdná a nikomu z vás se rána nezanítila. Tma vás nepronásledovala, zato jste měli dost hrozivé sny, v nichž se vám zjevoval obrys obrovité šelmy neznámého druhu, která vám oznámila, že tajemství Lidu střeží a budou střežit různé mocnosti. Na kraji lesa vás zadržela pátrací výprava vyslaná církví a po výslechu rovnou pokračovala směrem k vraku vzducholodi. Po pár hodinách vás vyděsil bestiální řev z lesa. Poté jste se domluvili, že tohle tajemství bude vydávat každý sám za sebe, a rozešli jste se. Romantik má hezkou příhodu a námět k zamyšlení. Šlechtična bez vlivu má velice zajímavou informaci, která se dá použít různými způsoby. Dobrodruh se zbavil tmy. Zarchonit má pár nových kousků do své sbírky a možná novou, úplně jinou práci. (Mimochodem, to jméno vzniklo tak, že jsem napsal v nějakém kontextu „zarochnit“ , nějak se upsal a pak poznamenal, že to zní jako nějaký vzácný kámen.)
Místní: Tady budou výsledky viditelné až dlouhodoběji, ale každopádně to pomůže obohatit váš genotyp. Takže by už nemuseli být lidé s šedou kůží či chaotickými magicko-narkotickými schopnostmi. A mohlo by vás být víc.
K Hospodě U Svatých můžu jen zopakovat, že jste super hráči, protože jste opět parádně uchopili své postavy a vžili se do předložené situace – ano, do situace, protože nic víc tam nebylo. Zažili jste obyčejný večer, i když s vcelku neobyčejnými hosty a v neobyčejné zemi. Hospodu vymyslel převážně Sallah s mou pomocí. Prvek tmy se objevil asi dva týdny před hrou, kdy s ní na jedné schůzce přišel Sallah a okamžitě jsme dali dohromady, jak by to tam mohlo proběhnout. Opět chyběly nějaké informace a dost se to zhaluzilo velice rychlou smrtí svatého muže, který by přece jen věděl, co a jak. Jinak veliké díky Elfin a Deraniovi za materiální podporu hospody.).

Celkově mi z toho leze, že bych měl být zodpovědnější a pracovitější, což jsou takové nereálné životní cíle;), ale zároveň, že to ve své podstatě bylo fajn (hm, úspěch larpu beztak nezávisí jen na úžasné organizaci, vždycky se toho hodně stane jinak, než org zamýšlel). Už teď mě napadají dvě možnosti pokračování, buď třídenní svět (bylo to krátké!), nebo takový minifestival minilarpů od různých lidí. A ještě mě napadla taková dost punková akce, ale to by bylo něco úplně jiného (dám vědět, až si to nějak stručně zformuluju, zajímá mě, co si o tom budete myslet). Mimochodem, kdyby vás zaráželo, že neděkuji nijak konkrétně, je to z dobrého důvodu. Kdybych vypisoval opravdu všechno i se zdůvodněním, strávím tím víc času než přípravou Úhlu pohledu:P.
Dík, lidi! Kritizujte, motivujte, vymýšlejte, pokračujte…


Diskuze

Add a New Comment
or Sign in as Wikidot user
(will not be published)
- +
Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License