Testování larpových metod a teorií I
theory.png

První část překladu článku vycházejícího z výzkumu otázek testování metod a teorií užívaných v larpu a převáděných do praxe. Autorem je J.Tuomas Harviainen a originální anglické znění můžete shlédnout zde.
Sdílet: Facebook


Tento článek referuje o výsledcích a problémech zaznamenaných při mých experimentech testujících larpové teorie a metody uvedené za posledních několik let. Důraz je kladen na studium obvyklých jevů na tomto poli, ale výzkum není omezen jen na ně.

Původ zkouškové iniciativy

Tento projekt – který, jak doufám, se brzy rozšíří – začal jako reakce na můj vlastní článek Za rolí a hrou (Harviainen 2004) . Uvědomil jsem si, že nemám žádné právo požadovat výsledky od ostatních larpových teoretiků, pokud to nejsem já sám, kdo je ochotný testovat materiál, který chci posuzovat. Všechny zkoušky popsané níže proběhly z mé iniciativy, některé v mnou organizovaných hrách, jiné ve společných projektech. Přínosné zkoušky jsou stručně popsány společně s jejich výsledky. Důvod takto zkráceného postupu je dvojí:

1) kompletní popis každého z experimentů zde uvedených by vydal na samostatný článek a musel by být v zájmu objektivity napsán někým jiným než mnou

2) druhotným účelem je ukázat, jak minimalistické mohou takové pokusy být a že nemusí nezbytně být zásadními částmi hry, aby byly stále neoddělitelné od celku a zároveň užitečné vzhledem k informacím, které nám přináší.

Spolehlivost výsledků

Z vědeckého úhlu pohledu by všechny mé závěry měly být považovány za neobjektivní. Moje autorství her mělo nutně vliv na moje vnímání všech těchto studovaných využití zkoumaných teorií a metod. Nemohu tedy být zcela objektivní při jejich analýze. Způsob, jakým moje experimenty reflektují silný vliv místních zaběhlých herních zvyklostí (paradigmat), také naznačuje, že tyto výsledky nemusí být automaticky aplikovatelné na jiná paradigmata. (To samozřejmě neznamená jejich automatickou neplatnost v daném kontextu. Pouze tím chci říci, že je nelze považovat za univerzálně spolehlivé, dokud nebudou otestovány v jiných prostředích.)
Nejvíce zjevný problém ovšem přináší skutečnost, že larpy mají v porovnání s ostatními formami umění nebo médií natolik specifickou a křehkou strukturu, že je v podstatě nemožné při jejich studiu aplikovat obvyklé vědecké metody. Například porovnat dva běhy jednoho konceptu není dost dobře možné. První běh totiž nevyhnutelně ovlivní běhy následující, zvlášť pokud účastníci budou stejní. A pokud bude složení účastníků odlišné, lze pro změnu namítnout, že pozorované odlišnosti mohou vycházet ze změn v hráčském kolektivu. Můj výzkum nabízí možné zmírnění tohoto problému v rámci dlouhodobého projektu s full-time play testery – odstraněním „speciálního“ statutu larpů, který mají kvůli své omezené dostupnosti – což ale není v tuto chvíli možné zrealizovat.
Stejně tak je třeba poznamenat, že nebylo možné tyto experimenty vykonat v „klinickém“ prostředí, tedy absolutně izolovaně od jakýchkoliv vnějších vlivů.
Na druhou stranu však zmíněné vlivy nečiní tento výzkum bezvýznamným. Naopak, směřují nás k více bezprostředním výzkumům ve formách, které mohou – a měly by být – znovu testovány podobnými způsoby v rámci různých larpových paradigmat, dokud nenasbíráme dostatek údajů k pokročilejším experimentům. Mezitím zjištění zde uvedená mohou posloužit jako základní hodnoty, jelikož celkem jasně ukazují, zda určité formy larpu a určité teorie či metody přináší žádoucí synergický efekt, a přinášejí tak prospěšné výsledky ze společné aplikace těchto prvků – prospěch, který by jinak byl jen stěží možný.

Zásady výzkumu

Proto jsem se rozhodl prozkoumat prvky larpové teorie a metodologie z pohledu praxe. Princip je ten, že každý test by měl být proveden podle následujících pravidel:

1) Kdykoli vznikne základní myšlenka larpu, musíme vybrat vhodnou teorii, systém či metodu. Vzhledem ke skutečnosti, že projekt je v tuto chvíli osobní, nefinancovaná operace, volba probíhá především na základě osobních preferencí podpořených předchozími zkušenostmi s designem her, a pokud je to možné, i předchozími závěry z tohoto výzkumného projektu. Hra potom bude vytvořena podle organizátorova vlastního stylu s použitím vybraných prvků a s cílem udělat hru co nejlepší. Je přípustné určit si, jaké části námětu budou testovány, ale jakmile byly prvky vybrány, je nutné k nim přistupovat bez předsudků po celou dobu trvání experimentu.

2) Po dokončení procesu tvorby se provede zhodnocení použitých prvků. Hlavní otázka, kterou je třeba si vždy položit, je, zda použití nového prvku tvorbu hry usnadnilo či zkomplikovalo nebo zda výsledek, jenž byl použitím nového prvku dosažen, lze hodnotit jako přínos (kdy přínosem a snadností rozumíme poměr úsilí a efektu a to, zda stejného efektu šlo dosáhnout při menším úsilí za použití jiných prostředků, přičemž účelem je pouze hledání funkčních nástrojů, nikoli hodnocení preferencí ve vztahu kvalita výsledku – škoda na umělecké stránce).
Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, hra se přesouvá z přípravy do vlastní realizace. Pokud ne, výsledky jsou zaznamenány a hra je zrušena. V obou případech je třeba důkladně popsat všechny části prvků, které k projektu přispěly nebo pro něj byly překážkou, a všechny další skutečnosti hodné pozornosti, např. překážky, jejichž zdolání lze považovat za hodnotnou výzvu. Stejně tak budou v takových poznámkách zahrnuty i výše zmíněné škody na umělecké stránce.

3) Po odehrání hry je třeba posbírat a zaznamenat co největší možné množství zpětné vazby, jak okamžité tak dlouhodobé. Proces podobný procesu předchozímu potom užijeme k zjištění, zda použité prvky hru zefektivnily a zkvalitnily či nikoli. Hlavní metodou je v tomto případě následné zhodnocení hry formou rozhovoru. V rámci akcí malého rozsahu, jimiž je většina experimentálních her, kvalitativní data lépe definují jak prožitek jednotlivce tak (vzhledem k rozsahu testovací skupiny) i zážitkový rozptyl v rámci skupiny, a to mnohem přesněji, než by umožnila kvantitativní analýza. Pokud je to možné, samozřejmě doporučuji posbírat a zaznamenat oba druhy zpětné vazby. Nezbytným prvkem tohoto hodnocení je zajistit vyjádření od každého hráče prostřednictvím správného řízení diskuse a i při užití metody neformálního rozhovoru se ujistit, že je smysl dialogické intersubjektivity (objektivita ověřená interaktivní interpretací) zachován.
Obdobně platí, že hlavní otázky by měly sledovat celkový požitek, pozorované výsledky zkoušených prvků a emocionální stavy během hry a po hře, stejně tak jako jejich příčiny. Vzhledem k tomu, že posbíraný materiál se bude vztahovat hlavně k osobním zážitkům a vjemům, lepších výsledků rozhovoru bude dosaženo za použití technik psychoterapie nebo kněžského poradenství než technik užívaných v sociálních vědách. Takto opět zachováme kvalitativní přístup k údajům.
Účel této struktury experimentů má dvě hlavní složky: Na jednu stranu slouží ke shromažďování co nejlepších mechanik pro příští hry zkoumáním, co v tom kterém kontextu fungovalo, nebo nefungovalo. Na druhou stranu, všechny výsledky jsou posbírány takovým způsobem, že pokud se by se larpová teorie měla v budoucnu stát legitimní vědou s prostředky pro studia potřebného rozsahu, tato dřívější zjištění mohou – i přes svou malou objektivitu a omezený rozsah – posloužit jako ukazatele otázek hodných dalšího výzkumu.
Plán byl od začátku určen k vytvoření úplných her za použití larpových koncepcí a otestovat metodologické prvky ve spojení s těmito koncepcemi, kdykoli to bude možné. Příprava kompletní hry k vyzkoušení pouze jedné metody není ve Finsku ekonomicky výhodná. Hráčská základna osob ochotných podílet se na experimentu je malá a vnější financování nedostupné.


O autorovi

J. Tuomas Harviainen je 32-letý finský vedoucí knihovník se vzděláním v oboru teologie a analýzy textů. Role-playing chápe především – ale nikoliv výhradně – jako nové médium a aktivně vyhledává nové nástroje a metody přispívající k hernímu prožitku. Harviainen také provádí dlouhodobý výzkumný projekt, který testuje předpokládaná zjištění prezentovaná v RPG studiích a manifestech.


Překladatelovo post scriptum: Autorem překladu je Maoren. Článek je přiložen v anglickém znění níže na stránce, kde též naleznete literaturu použitou při jeho sepsání. Omluvte prosím možné nedostatky vyplývající z neznalosti v ČR používaného pojmosloví. Veškerá práva ke článku náleží autorovi a LarPard si nečiní na článek žádné nároky. Článek je zveřejněn z čistě studijních důvodů, s čistě studijními a vzdělávacími cíli a jeho zveřejnění nesleduje žádný ziskový účel v jakémkoliv smyslu.


Publikováno 7. 4. 2011

Diskuze

Add a New Comment
or Sign in as Wikidot user
(will not be published)
- +
Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License