Díky Tetemu jsme měli objekt, který jsem od vidění znala a připadal mi vhodný, že se v něm může pohybovat dvanáct lidí. Kdyby to nevyšlo, byla tu ještě jedna (menší) možnost, ale ne tak vhodná co dostupnosti a topení. Dostali jsme se do něj o půl páté a všechny úpravy vytvářeli na místě. Tete má nějaké návrhy, jak by to šlo ještě víc rozčlenit. Padaly návrhy na skutečně více místností ke hře, aby měly různé skupinky větší soukromí; s množstvím prostoru by ale muselá růst i délka larpu, aby mohlo dojít ke všem interakcím - i tak dělala výměna informací problémy.
Před hrou jsem chtěla trochu přiblížit, jak by se to mohlo hrát, ale v nastálé diskuzi o letopočtech se mi to vykouřilo z hlavy. Nedělám tenhle formát hry a ještě to pro mě není tak samozřejmé. Sami jste odhadli, že je třeba větší aktuálnost, abyste neměli pocit, že když to nestihnete na larpu, tak to dáte "někdy potom" (tento pokyn byl v materiálech jen u jedné postavy). Nemám moc v oblibě vyhrožování "když se to nestane nyní, tak nikdy" (explicitně, fakticky to totiž je na larpu pravda) - navíc podle zkušeností z nedávné události, kdy daný mechanismus nefungoval, mi bylo nepříjemné vám říkat takovou věc, kterou jsem považovala za samozřejmou… :-)
Druhým prvkem, který jsem chtěla zmínit, je potřebná zvědavost. Když se to nevyzkouší, tak se nic nebude dít. Až bude larp nějak opakován, snad už se to nezapomene zmínit.
Když se rozjížděla hra, bez omluvy a bez jakéhokoli kontaktu nedorazil jeden z hráčů. Protože to nelze hrát, pokud není plný počet, chopil se role narychlo Tete - byl blokován tím, že znal cirka polovinu rolí ze svého organizátorského postu. Kdo ví, co by vyváděl, kdyby tomu tak nebylo. Navíc šlo o jednu z těch důležitějších rolí, na kterou byly napojeny další. Děkuji, že se toho ujal a po svém rozehrál. Neměl jednoduchou pozici. Já jsem naopak neměla připravenu dražbu a byla jsem nervózní, když jsem ji nakonec musela uvést. Nikdy jsem na žádné nebyla a nemám tušení, jak se provádějí, další hřebíček do mé rakve:-).
Během larpu jsem se několikrát chytala pultu a se zděšením v očích sledovala, jak se hra řítí do pekel Naštěstí se to vždy ukázalo jako planý poplach, to jen hráči přebírali iniciativu a někdy šlo o zázrak, že zápletka proběhla tak, jak měla. Došlo na několik vskutku nádherných scén, kdy se projevovalo, jak různí lidé mají různé informace a situace se jim vymyká z rukou… Mě osobně jen trápilo, že vám hra nedala tolik, kolik jsem doufala (jsem holt perfekcionista).
K hráčům mohu vyjádřit samou chválu. Přijeli včas, oblékli se a znali svoje role, správně vychovaně se bavili a byly znát charakterové rozdílnosti. Natálce děkuji za vytrvalou snahu zvednout ostatní ze židlí, Zappovi za uklízení důkazů a Scotland Yard, Kryšpínovi za odvahu k činům, které ostatní dělat nemuseli, Newmanovi za jeho "gumáctví", Singollovi za britskou ruštinu, Drirrovi za jeho roli (a zároveň se omlouvám, jestli nebyla to, v co doufal - taky jsem doufala v něco víc), Mors za skvělou konspiraci, Ewce za pohotovost, Yzerginovi za práci s nožem, Imeolle za znervózňování ostatních, Allegorovi za zkratkovité jednání. Vytvářeli nečekané situace a když už nebyl horor, tak byl aspoň humor (a navíc v noci nikdo nechrápal, což bylo skvělé).
Když bude někdo chtít hru zopakovat, padly návrhy jako snížit překombinovanost, formulovat úkoly více aktuálněji ("když to neuděláš, po hře umřeš"), formulovat je kladně (nikoli zatloukat ale aktivně řešit), srovnat logické nedostatky, umožnit větší herní prostor, zajistit dramaturgické vložky ze strany organizátora i ve druhé polovině hry.
Myslím si, že až někdco larp vezme a přečte si ho, dojde k závěru, že je napsán dobře a pokud jej bude chtít zachovat v tomto formátu, učiní jen kosmetické úpravy.
Hra hodně leží na hráčích a z toho důvodu je možné ji uchopit sty způsoby - tuto sobotu byl kolektivně "zvolen" jeden z nich (jiný, než jsem čekalá já a i někteří hráči). Nebyl to zlý způsob, namířilo si to blíž k detektivce než k hororu. V hororové atmosféře by řada výstupů měla úplně jinou chuť, takhle mohli mít místy lidé pocit zmatku a nesourodosti.
Ostatně budoucí larp se může inspirovat jen některými prvky a nedělat druhý běh Whately jako spíš některý autorský projekt z tohoto prostředí. Snad až na jednoho člověka tam stejně byli lidé, kteří už mají organizační zkušenosti…
Já sama mám nyní dost jiných projektů a k tomuto tématu se mohu vrátit až na podzim.
Děkuji všem, byl to příjemně strávený víkend. :-)
