Vodní plocha poskytuje nejen prostor pro pití či koupání místních živočichů, je nepostradatelná též pro některá vývojová stádia hmyzu. Kolikrát jste pozorovali a obdivovali vážky či šidélka? Krásná barevná křídla, dokonalé manévrování… V hmyzím světě patří mezi nejlepší letce a jsou hmyzem s nejdokonalejším zrakem. Všechny vážky i jejich larvy se živí dravě.

Celý jejich život je velmi úzce spjat s vodou:
Vajíčka snášejí do trav u vody, po dvou až čtyřech týdnech se z něj líhne nymfa.
Nymfa nemá křídla, je kratší a širší než dospělec, ale jinak vypadá velmi podobně. Je dobrý plavec a živí se dravě. Svlékání nymfy probíhá asi 10-15x. Při každém svlékání nymfa odvrhuje celou pokožku s dýchacím a zažívacím traktem. Při jednotlivých svlékáních se postupně nymfa vyvíjí, celkově roste a čím dál víc se podobá dospělému jedinci. Nymfa se vyvíjí několik měsíců až let. Před posledním svlékáním nymfa přestává přijímat potravu a vylézá na vzduch, nejčastěji na stonky rostlin, někdy přímo na břeh. Líhnutí probíhá nejčastěji za teplého počasí v ranních hodinách. Nymfa se pevně přichytí podkladu a vážka se začne líhnout, to trvá asi hodinu.

Po vylíhnutí vážka ještě nějakou dobu sedí poblíž svlečky, narovnává křídla a tvrdne, než je schopna odletět. Dospělosti dosahuje po 14 dnech až měsíci. Průměrná délka života dospělé vážky je podle druhu různá, většinou asi dva týdny. Výjimku tvoří druhy, které přezimovávají jako dospělci, ti se mohou dožít i půl roku.

Natura 2000 je soustava chráněných území, roztroušených po celé Evropě. Jedním z nich je i dolní tok Chrudimky od osady Kalousov u Tuněchod (cca 3 km od Chrudimi) po jižní část města Pardubice - zahrnující úsek v bývalém vojenském prostoru, který začíná kousek od tohoto místa.

Z větší části je tok zachovalý, ve středním úseku meandrující, pod Mněticemi byla Chrudimka napřímena; pozůstatkem je značný počet slepých ramen pod přírodní rezervací Nemošická stráň, ale i Matiční jezero v Pardubicích. Rychlost toku Chrudimky je v Pardubické kotlině značně ovlivněna nejen malým spádem, ale i četnými jezy a vzdutím hladiny Labe.

Vyskytuje se zde významná populace klínatky rohaté a také klínatky žlutonohé. Celkem početná je i populace motýlice lesklé a nejhojnější vážkou je šidélko brvonohé.

Jako každý ekosystém může být toto prostředí zničeno nevhodnými zásahy. Potenciální ohrožení může představovat stavba jezu nebo jiného vodního díla, znečištění vody chemickými nebo organickými produkty na horním úseku řeky (město Chrudim, zemědělství). A dokonce i pročištění koryta a zpevňování břehů by znamenalo likvidaci vhodného prostředí. Negativní vliv má i kácení břehových porostů a nadměrné vysazování ryb.

V České republice by přirozená vegetace bez vlivu člověka byla tvořena z 99 % lesními porosty. Množství stromů na Zemi bylo prudce sníženo především kvůli zemědělství a využití dřeva pro průmysl a na palivo.

Stromy mají výrazný vliv na koloběh vody (výpar ze stromů výrazně posiluje podíl vody procházející malým koloběhem vody oproti velkému koloběhu)

Velký koloběh vody
Počátečním bodem je výpar, na který se spotřebuje asi 25 % energie slunečního záření dopadajícího na zemský povrch. V tomto měřítku se jedná především o výpar z hladiny oceánů. Vodní pára je pak vzdušným prouděním přenášena i nad kontinenty, kde padá ve formě kapalných a pevných srážek nebo kondenzuje na povrchu objektů. Pak ve formě povrchového a podpovrchového odtoku směřuje zpět k oceánu, nebo se díky zásaku stává součástí podzemních vod. Ty mohou také vyvěrat a zúčastnit se povrchového odtoku. Část vody se opět vypaří, část se stává součástí těl živých organismů a část tvoří zásoby půdní vody, důležité pro život rostlin i živočichů.

Malý koloběh vody
Probíhá nad pevninou, v krajinném měřítku a typem krajiny je výrazně ovlivňován. Jeho znalost umožňuje racionální využívání zdrojů vody pro nejrůznější účely, tj vlastní vodní hospodářství.

Nemošická stráň je přírodní památka, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je terasa dolního toku Chrudimky porostlé dubohabřinou, která je významným nalezištěm paleontologickým, zoologickým a zejména botanickým.
Nejkrásnější je Nemošická stráň na jaře, kdy kvetou sasanky, a na podzim, kdy se barví listí.

Výskyt živočichů
Přírodní památka je součástí nově navrhované evropsky významné lokality Dolní Chrudimka, která je navrhována pro ochranu vážky klínatky rohaté.

Výskyt rostlin
Ve stromovém patře se vyskytuje jilm habrolistý a dub letní, habr obecný, dub zimní, lípa malolistá, javor babyka a třešeň ptačí. Zvláště podél řeky jsou vysázeny topoly kanadské a přibývá jasan ztepilý a střemcha obecná.
V keřovém patře se hojně vyskytuje svída krvavá, líska obecná nebo brslen evropský. Místy dominuje bez černý, trnka obecná.
V bylinném patře se hojně vyskytuje árón plamatý, dymnivka dutá, křivatec žlutý, ale také sasanka pryskyřníkovitá. V několika trsech se zde vyskytuje i sněženka podsněžník, vzácně se vyskytuje i lilie zlatohlavá. Roste zde jetel prostřední, dobromysl obecná, hrachor černý, bukvice lékařská a jetel horský.

Výskyt zkamenělin
Území je také významnou paleontologickou lokalitou. Křídové jílovce obsahují bohatou fosilní faunu, většinou mořské ježovky a mlže.