Nejsem jako ty

…aneb To, co děláš, není dost dobré.
Dnešní článek je trochu kontroverzním zamyšlením nad tím, kam by larpy (nebo alespoň jejich část) mohly směřovat. Autorem je Jannic Raunow a text vyšel ve sborníku Talk Larp (KP2011). A pokud se někdo z vás rozhodne takový larp pořádat, rozhodně nám dejte vědět.

(Přeložil Jan "Eridor" Volný.)

Sdílet:

Už nejsme stejní. Nikdy jsme nebyli.

Pojem „role playing” začal být moc široký. Existuje obrovská propast mezi larpy typu Delirium a těmi jako Mythodea. Když se podívám na typy larpů, kterých jsem se účastnil v posledních 6-8 letech, necítím žádnou spřízněnost s hráči fantasy. Mají tedy snad larpy podobné Deliriu blíže k divadlu?

Ne tak docela. Herci na scéně nedělají „role playing”. Nicméně někde na téhle ose vzniká jistý prostor pro specifický podtyp larpů, mezi které se řadí i Delirium, jako protipól obvyklých typů hraných po celém světě.

Role playing má jeden specifický rys, který je zároveň i jeho silou, svou dostupnost. Každý je schopný zahrát roli. Oproti tomu herectví je jednoznačně výjimečnou schopností, která vyžaduje trénink a dovednosti. Role playing není herectví. Ale přesto někde mezi tím leží jistý prostor.

MŮŽETE být DOBRÝMI hráči. EXISTUJÍ dovednosti, které se můžete naučit, aby byly vaše zážitky silnější, slynutí s postavou lepší, hraní a interakce plodnější a tak dál.

Existuje prostor, ve kterém se setkává zmíněný podtyp larpů s určitou úrovní dovedností a zkušenosti jejich účastníků. Pořád jim říkáme „role playing games“, ale „hraní“ ani „hra“ a, když jsme u toho, ani „herectví“ nejsou dostatečné pojmy pro osvětlení tohoto prostoru. Chci nové slovo. Já si nehraju na role.

A ani nic nepředvádím. „Role“ nicméně sedí dobře, ale potřebujeme něco navíc, abychom mohli specifikovat, uvést do kontextu a pojmenovat to, co děláme.

Odevzdáváme se těmto činnostem ze sobecké vůle zažít něco, co bychom jinak nedělali nebo nemohli. Role nám umožňuje to udělat. Chceme osobní vývoj a emocionální prožitek.

Myslím, že jsme v tom úspěšní skrze splývání se svými rolemi. Ne skrze „stávání se“ rolí, ale přijímáním svých smyslových vjemů skrze ni jako přes filtr do našich vlastních osobností a zpětným promítáním svých akcí a reakcí ven pomocí povahy a zvyků postav do interaktivního světa kolem sebe.

Kdo má dovednosti, je schopný lepšího splynutí. Vaše vlastní osobnost může být stále přítomná, ale budete důvěrně seznámeni se způsobem, jakým vaše postava uvažuje a jedná, a může se díky tomu dokonce stát, že budete provádět i částečně podvědomé návyky, které byste sami nikdy nedělali.

Kdokoli může hrát roli. A každý může předstírat, že je Jack Sparrow nebo Raistlin Majere. Ale roky zkušeností a vytrvalého zlepšování se DĚLAJÍ rozdíl.

Chceme pravdivě působící zážitky. Chceme silnou iluzi. Chceme imerzi, život, úplnost.

Zážitky, pravdu, vzestupy a pády tak, jak je prožíváme ve skutečnosti. Přibližujeme své role realitě. Chceme to mít téměř skutečné. Vždycky budeme vědět, že není, ale čím blíže, tím lépe. Je to Live Action Role Virtualization: LARV (ve smyslu „virtual“ jako téměř stejný, jako předloha, pozn. překl.).

Mám plné zuby mladých, neschopných, sebe klamajících, sebestředných, nudných lidí bez hloubky. Mám plné zuby měkčených mečů, nepropracovaných příběhů, odfláknuté práce, rádobyskvělých budižkničemů, stažených řití, zděšení a naprosté a celkové absence vášně, hloubky a pravého obětování.

Jsem na tyhle pitomosti moc starý! Chci upřímné, odvážné a fascinující lidi. Krev, pot a slzy. Důvěru a kuráž. Pravé emoce a skutečné jizvy.

A chci taky schopnost rozlišit mezi realitou a fikcí a, kdykoli to bude potřeba, koule na to si o tom pak promluvit. Tyhle věci vyžadují silnou psychiku, kupu zkušeností a spoustu dovedností.

	Netrénovaní hráči	Trénovaní hráči	Profesionální herci
Mainstreamový LARP	Jsi tohle ty?	Nebo ty?	Neřekl bych…
„Avantgardní“ LARP	Nebo ty?	LARV	Cožeto?
Divadelní představení	NEEEE! Hrůza!	Amatéři	Al Pacino

Chci, aby organizátoři kladli požadavky na účastníky. A chci následky. Chci správné lidi obsazené do těch správných rolí.

Chci castingy a tréninky. Rozehrávání a dohrávání.
A, sakra, proč ne…
Živé video záznamy: LIDI SE NA TEBE DÍVAJÍ!!!
POTŘEBUJEŠ ze sebe vymáčknout to NEJLEPŠÍ!

Jsme larveři. Nechte larpery dělat to jejich.

My nehrajeme.
Pro nás to není hra.
Je to pravda.
A je to téměř skutečné.

Takže pokud nejsi jedním z nás, mazej si zase hrát. Děcko.

Autor:
Jannic Raunow (nar. 1977) pochází z Dánska a je současně trénovaný herec a larper s hromadou zkušeností. Nemá rád zábavu a většinu lidí, kteří od života nic jiného nežádají.
A radši bude nahý a v pláči než „mírně pobavený“.

Publikováno 2. 5. 2012

Diskuze

Add a New Comment

Hide All Comments Unfold All Fold All

Larpard

Vše nejen o larpech ve východních Čechách

Štítky

Diskuze