Kde: Náchod
Pořádá: Richard Adolf, Klára a (taky trochu) Pumlíč
Počet hráčů: 20-30
Vlastní stránky: http://ncn.wz.cz/
Účast: na přihlášku
Kontakt: zc.manzes|tapakralk#zc.manzes|tapakralk nebo zc.manzes|bob.adner#zc.manzes|bob.adner
Kdy: 2. ročník proběhl ve noci z 5. na 6. 5. 2007
O hře
Night Club Náchod (dále NCN) je nová živá akèní hra na role (larp) z pøevážné vìtšiny insiprovaná dílem našeho oblíbence, nejlepšího èeského autora brakové literatury a nedocenìného génia, mistra Jiøího Kulhánka. Hra je urèena všem nadšencùm, kteøí se chtìjí pobavit ve svìtì, kde má støíbro vìtší cenu než zlato a kvalitní chrup se cení víc než všechny drahé kovy dohromady.
Dìj hry se bude odehrávat ve žhavé souèasnosti, jen v trošku jiné souèasnosti, než jste zvyklí. V Noèní souèasnosti…
Druhý roèník NCN probìhne v ulicích mìsta Náchoda z 5. na 6. 5. 2007. Zaèátek hry je pøedpokládán na 16 hodin, konec na 6 hodin ráno. Hráèi se sejdou s organizátory v sobotu ve 14 hodin na informaèní schùzku, kde budou vysvìtleny pøípadné nejasnosti v pravidlech atp. Místo schùzky bude upøesnìno v odpovìdi na váš registraèní e-mail.
Hra je koncipována pro maximální poèet 25 hráèù, kteøí budou rozdìleni do pøibližnì stejnì poèetných skupin. Kdo døív pøijde, ten døív mele, takže si pospìšte s registrací.
Historie
Již více než 750 let uplynulo od založení mìsta Náchoda, jehož historie je neodmyslitelnì spjata s Dìtmi noci.
K ochranì území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem a Polskem, založil kolem poloviny 13. století Hron z rodu Naèeraticù hrad a pod ním pravdìpodobnì souèasnì i mìsto. Hrad stál na strategicky dùležitém místì, kde se zemská stezka zužovala do prùsmyku zvaného Branka. Jím do mìsta v dobách míru pøinášeli rozkvìt obchodníci a øemeslníci, v dobì války pak zkázu a bídu nepøátelští vojáci. Jméno Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo zcela pøirozenì jako oznaèení místa, kterým se chodí nebo prochází. Již tehdy, stejnì jako dnes, plnì charakterizovalo polohu mìsta, která po celou dobu jeho existence v mnohém ovlivòovala jeho vývoj a život jeho obyvatel.
Pøedchùdcem Náchoda byla trhová ves na místì dnešního Starého Mìsta, jejíž význam dokládá høbitovní kostel sv. Jana Køtitele ze 13. století. Mìsto mìlo od svého založení typický pravidelný kolonizaèní pùdorys. Od zaèátku 14. století bylo chránìno hradbami, na nìž navazovaly dvì linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. V téže dobì zaèala vznikat i dvì nejvýznamnìjší pøedmìstí - Horské a Krajské pøed obìma branami. A právì v tom èase pøicházejí do Náchoda první upíøi. Byli to zejména pøíslušníci ménì významných klanù, kteøí pøicházeli do tohoto bohem zapomenutého kraje z velkých mìst, v nichž více než kdo jiný pociovali obrovskou konkurenci mocných upíøích rodù. Tito první upíøi s sebou pøivádìjí i nìkolik lykantropù v pozici služebníkù. Náchod jako mìsto s èilým obchodním ruchem a neustálým pøívalem cizincù poskytlo živnou pùdu pro novì vznikající upírsko-vlkodlaèí spoleènost, která se postupnì rozrùstala a skrytì pøispívala k místnímu rozvoji.
Bìhem staletí se støídali majitelé hradu, z nichž pøipomeòme alespoò krále Jana Lucemburského a sirotèího hejtmana Jana Koldu ze Žampachu, a k významným zmìnám docházelo i v jeho vzhledu. Z pùvodního opevnìní na nejvyšším místì ostrohu se rozrostl do mohutného fortifikaèního celku. Støedovìké sídlo nevyhovovalo nárokùm mocného a bohatého rodu Smiøických ze Smiøic, který Náchod získal roku 1544. V letech 1566 - 1614 byl hrad pøestavìn na pohodlný renesanèní zámek. Nastala doba nejvìtšího kulturního i hmotného rozmachu Náchoda. Mìsto bylo nadáno výsadami, které je témìø rovnaly postavení mìst královských. V této dobì již náchodští upíøi upevnili své pozice, ovládli velkou èást mìstských institucí a vybudovali vlastní hierarchii v èele s Princem. Díky tìmto aktivitám se Náchod vyrovnal dalším velkým sídlùm a náchodské klany získaly v noèním svìtì jistou prestiž. Díky strategické poloze zaèali upíøi z celých Èech využívat Náchod coby významný bod pøi putování zboží do zahranièí, což pouze upevnilo pozice náchodského Prince.
Tøicetiletá válka však pøerušila rozvoj, a to rozvoj lidský stejnì jako rozvoj upírský. Statky Smiøických, pro oddanost rodu králi Fridrichu Falckému, propadly císaøskému fisku a byly roku 1623 prodány Trèkùm z Lípy. Po zavraždìní Adama Erdmana Trèky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly statky opìt zabaveny a získal je od císaøe darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tak se dostal Náchod do majetku italského rodu, za nìjž trpìl váleènými událostmi a násilnou rekatolizací, ale došlo i k velké barokní pøestavbì zámku v letech 1650 - 1659. Také ve mìstì byly provádìny stavební práce a roku 1638 byla vydláždìna první ulice - dodneška zvaná Kamenice. Po zhoubném požáru mìsta roku 1663 byla postavena barokní stará radnice, pøestavìn kostel sv. Vavøince na námìstí a mìšané získali èetná privilegia. Doba rozvoje denního Náchoda byla však pro noèní Náchod dobou temna. Na dvùr vévody z Amalfi pøichází Petrus von Abano, alchymista døíve se tìšící pøízni Rudolfa II. Nastává První Velký Lov. Upíøi i jejich sluhové jsou pronásledováni; mnoho z nich zahyne pøi Abanových pokusech. Až v roce 1764 se podaøí upírùm a lykantropùm spoleènými silami alchymistu porazit. V tomtéž roce získávají vlkodlaci od Prince za zásluhy v boji proti Petru Abanovi èetná privilegia, avšak stále nejsou vùèi upírùm rovnoprávní.
Po vymøení rodu Piccolomini roku 1783 drželi Náchod nìkolik let Desfoursové, od nichž jej koupil vévoda Petr Kuronský, známý milovník umìní. Po jeho smrti roku 1800 patøil Náchod jeho dceøi vévodkyni Kateøinì Vilemínì Zaháòské a od poloviny 19. století až do roku 1945 nìmeckému rodu Schaumburg-Lippe.
Pøevratné zmìny do života malého poddanského mìsteèka pøineslo 19. století. Vznik mìstské samosprávy, nástup prùmyslu a železnice, rozvoj školství, prudký vzrùst poètu obyvatelstva a stavební rozmach, který pokraèoval i do 20. století a urèil dnešní podobu støedu mìsta (pseudorenesanèní nová radnice, secesní mìstské divadlo aj.). Mìšanská spoleènost se v procesu národního uvìdomìní formovala již v první polovinì 19. století, v hospodáøském ohledu však Náchod zùstával dlouho za ostatními mìsty v sousedství. Vedle øemesel, která byla soustøedìna nejprve v cechovní, pozdìji spoleèenstevních organizacích, byla ve mìstì i celém okolí rozhodujícím èinitelem textilní výroba. Ta byla organizována faktorskými firmami, které však nemohly zajistit dostateènì rychlý rozvoj. Teprve v roce 1882 byly postaveny první dvì malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly pøíští rychlý rùst textilního prùmyslu ve mìstì. S prùmyslovým rozvojem a rozvojem vìdy se pøirozenì rozvíjela i upíøí spoleènost. Na pøelomu století získávají lykantropové oficiálnì samostatnost a zaèínají budovat vlastní hierarchii. Až do dnešních dob je však cítit jakási pøirozená nadøazenost upírù, s èímž se vlkodlaci nechtìjí smíøit a snaží se dosáhnout rovnoprávného spoleèenského postavení.
Poèátkem 20. století nastává v noèním Náchodì další temné období. Zøejmì díky rozvoji brakové hororové literatury se stává jakýmsi oblíbeným sportem vyšších vrstev hon na upíry. Upíøi i lykantropové jsou pronásledováni a je jim tudíž znemožnìno vyvíjet nápadnìjší aktivity. Vìtšina nadšencù není upírùm nebezpeèná, avšak najdou se mezi nimi i lidé, kteøí se spolèují s alchymisty. Skuteèní Lovci se v Náchodì objevili poprvé v roce 1663 pøi Prvním Velkém Lovu. Podruhé byli nejspíš na toto poklidné místo pøilákáni již zmínìnými dobrodruhy. V roce 1909 zaèal Druhý Velký Lov, který ovšem neprobíhal pouze na území Náchoda a jeho okolí; Dìti noci byly pronásledovány po celé støední Evropì. Tuto genocidu zastavil až zaèátek první svìtové války. Po této události se vývoj upíøí i lykantropské spoleènosti v Náchodì zbrzdil, neøku-li zastavil. Zùstalo jen málo upírù Staré krve, v Náchodì se ze všech Starých podaøilo pøežít pouze Princi.
Po druhé svìtové válce se noèní Náchod zaèal opìt pomalu probouzet. Upíøi i vlkodlaci zaèali opatrnì vyvíjet aktivitu v oblasti podnikání, kultury i politiky. Náchod se opìt stal správním, hospodáøským a kulturním centrem významné oblasti mezi Krkonošemi a Orlickými horami a dùležitou køižovatkou obchodních i turistických cest.
Další významnou událostí ovlivòující náchodskou noèní spoleènost bylo nedávné objevení alchymistického archivu na Náchodském zámku. Písemnosti uložené v archivu jsou pøipisovány Petru Abanovi, alchymistovi, který vyvolal První Velký Lov. Veškeré listiny a knihy nalezené v archivu, jakožto i další pøedmìty, které nejspíše Petrus von Abano pøi svých pokusech používal byly vystaveny v prostorách mìstského muzea. V noci na 30. dubna 2006 však byly nìkteré dokumenty odcizeny neznámým pachatelem. Policie se domnívala, že se je zøejmì pokusí prodat nìkterému sbìrateli. Upíøi a vlkodlaci se domnívali, že již brzy nastane Další Velký Lov. Pouze díky spolupráci upíøí a vlkodlaèí frakce byla tato hrozba odvrácena. Dùležitý dokument je ovšem ztracen a jeho existence nedává Noèní spoleènosti spát. Jisti si mohou být až tehdy, bude-li svitek znièen. V Náchodì nastává doba nejistoty.