Řád: Černá citadela
rad.png

Kdy: 18. - 22. 8. 2010
Kde: Dolní Jelení
Pořádá: Rytíři osudu
Počet hráčů: 100
Vlastní stránky: http://rad.larp.cz/index.php?stranka=kdy_kde.php&lista=1
Účast: volná na přihlášku
Kontakt: darkbaxter(a)klikni.cz


Legenda

Výprava na východ trvala dlouho, jsem unavený. Připadám si šedivý a vyprahlý jako země, po které se vracím domů. …Vracím domů… zní to neuvěřitelně. Poznávám již matně krajinu feldarskou, která se tolik změnila. Změnili se i mí muži. Část těch, kteří pochází z pohraničí nás již opustila, část pokračuje s námi. Jejich vesnice jsou mrtvé a stejně tak i oni sami.

***

V noci se mi zase zdál ten sen. Proč nemůžu spočinout v klidu? Stál jsem na bitevním poli tak jako vloni na podzim. Zdálo se, že naše voje mají převahu. Uviděli jsme Jeho. Vypadal vyšší než běžní smrtelníci, přesto jsme se jej nezalekli. Můj prapor byl statečný, byl bych poctěn padnout s vojáky, kteří k němu patřili. Vyjeli jsme temnému pánu naproti. Bili jsme se několik hodin, než jsem stanul proti Rengarovi Temnému tváří v tvář. Ťal jsem. Každou noc teď vidím jeho pohled. Nebyl v něm žádný strach jen lhostejnost. Můj meč proťal plát jeho zbroje, přesto na něm nebyla stopa krve.

Kolem umírali lidé, mí lidé, a já stál na bitevním poli ochromený strachem a nemohl jsem se zbavit pocitu, že Rengarova zbroj byla prázdná. Špatný sen byl předzvěstí špatného dne. Mniši v duhových hávech si opět odvedli několik mých mužů. Slibovali toho tolik, že mě to děsí. Nejhorší je, že s tím nic neudělám. Mezi muži jsou hodně oblíbení. Jejich slova konejší. Kdo by to v dnešních časech nepotřeboval…

***

Ulice hlavního města jsou plné žebráků. Natahují k nám své ruce. Jejich oči jsou kalné. Kolem úst i jinde na těle mají hnisavé boláky. Pospíšil jsem do paláce. Dvůr pozbyl své dávné slávy. Šlechtici se snaží ochránit poddané ve svých državách a v hlavním městě se příliš nezdržují a já se jim nedivím. Podal jsem zprávu a nevěděl kam jít.

Pod tvrzí mě za zbytky mého kabátce mě chytla stará žena. Páchla strašně. Hodil jsem ji do dlaně měďák, aby mi dala pokoj, ale nepustila mě. Chtěl jsem ji odstrčit. Její oči byly jasně modré a slepé „Volá Tě, pane, volá Tě, už jsi splnil svůj úkol, volá Tě z věže z lidských těl!“ Tvrdě jsem ji srazil k zemi. Ublíženě se na mě ještě jednou podívala svýma strašnýma očima, jako by mohla vidět výraz v mé tváři.

Je jediné místo, kde můžu najít klid. Klášter mnichů Dobra.

***

Klášter stojí na vršku kopce, rozhled z něj sahá daleko do krajiny. A z dálky je také dobře znatelný i když jen jako tečka. Nestoupá z něj černý dým. Dává mi to naději. Připojili se ke mně další lidé. Nechci již za nikoho zodpovědnost, řekl jsem jim to, přesto mě mlčky následují.

Dnes se vše změnilo. Ráno jsem se probral a z kopce stoupal sloupec temného kouře. Nechal jsem nešťastníky na úpatí a sám jsem se vydal cvalem ke klášteru. Silnice byla špatná, horší než jsem si ji pamatoval. V půli kopce kůň špatně našlápl na nohu. Nechal jsem jej stát, kde byl a dál jsem se vydal pěšky.

Uřícený jsem rozeznal siluetu klášterních zdí. Chyběla v ní brána. Jako ve snách jsem se šel po cestě ke nahoru. Nemělo cenu tasit meč. Na dvoře jsem nenašel živého ani mrtvého. Prošel jsem klášterní budovou. Stopy boje byly znatelné, ale tělo jsem nenašel jediné, dokud jsem nevyhlédl z okna. Na zahradě za domem stál místo vzrostlých jabloní sad kůlů a na každém jeden kněz, novic či postulant. Sešel jsem a procházel mezi nimi. Dobil jsem ty, kteří ještě dýchali, víc jsem pro ně učinit nemohl. Některé z nich jsem znal.

„Má záštitu.“ Šeptl mi do ucha převor. Asi se bolestí zbláznil, byl celou dobu při vědomí. „Vyslechni mě, ještě jednou. Musíš získat meč, jen jednou zbraní jej můžeš zabít.“ „Meč? Jaký meč?“ Už jsem z něj nedostal ani slovo. Odešel tak rychle, jako by jeho duše čekala jen na to, aby zprávu o meči mohla předat dál, než opustí tento svět. Když jsem došel na konec zahrady, bylo mi jasné, že nezešílel docela. Tělo opata nebylo mezi přítomnými. Asi byl příliš důležitý. Politoval jsem ho v duchu, ale nijak mě jeho osud nezasáhl, ačkoli dřív mi byl asi blízký.

Vzal jsem si z klášterní kuchyně něco jídla a vydal jsem se dolů z kopce. Kůň stál pokojně u cesty a pásl se. Potkal jsem skupinu lidí, které jsem ráno opustil. Rokovali, co dál. Ptali se mě jak to vypadá nahoře. „Nemá cenu, abyste tam chodili.“ Řekl jsem jen. Ptali se, kam mířím. Odpověděl jsem, že nevím, a byla to pravda.

K večeru jsem potkal mnicha v mnohobarevné kutně. Zeptal se, jestli se ke mně může přidat. Šel mlčky po mém boku. Usínal vedle mě a já si myslel, že se ráno neprobudím. Byla to uklidňující představa, ale ráno jsem otevřel oči. Mnich snídal chlebovou placku. Nabídl mi a já rád přijal. Vyprávěl mi při jídle příběhy, které mě uklidňovali. Rozhodl jsem se ho následovat. Jsem klidnější, už si nepotřebuji nic zaznamenávat.


O hře

LARP Řád je několikadenní fantasy hra, s více než desetiletou tradicí. Hra je zaměřená především na hraní postavy ve světě zvaném Feldar. Feldarská historie se odvíjí od reálných činů jednostlivých hráčů, kteří ji mají možnost ovlivňovat a měnit svou hrou.

Hra je narozdíl od bitvy daleko méně bojová (ikdyž boje a bitvy a různé souboje tu taktéž občas zažijete) a soustředí se spíše na politiku, obchod, dobrodružství a magii.

Na hře platí přísná kostýmová povinnost a kostýmy se vyžadují na vysoké úrovni. Do hry není vpouštěn nikdo, jehož kostým neodpovídá charakteru jeho postavy. Stejnětak je zde kladen důraz na dobrou úroveň hereckého stvárnění vašich postav. Hraje se a mluví se systémem "Echtre", tedy co dělám já, dělá moje, nic neexistuje "neherně" nebo stylem "technická".

Hry se mohou účastnit pouze hráči starší 18ti let, mladší jedině se souhlasem rodičů (musí přinést písemné potvrzení). Na hru musí být každý předem připraven (tzn. mít postavu a k ní patřičný kostým a výbavu) jinak hraje bestiář.


Galerie

{"module":"wiki\/image\/FlickrGalleryModule","params":{"photosetId":"72157628110123073"}}

Kompletní fotogalerie

Bax: http://picasaweb.google.com/darkbaxter/Rad2010CernaCitadela#


Dojmologie

Ronfrenofert

Tak jsme se vrátili do své roubenky a ke svému dobytku. Překvapilo mě, že se už po zemi neválí spící válečníci a nechodí tu léčitelky a babky kořenářky, zvláště pak mě zaujalo to, že po mě nikdo nechtěl glejt, když jsem procházela branou do našeho dvora…. byla jsem s vámi jen kratičce, ale zvykla jsem si rychle, odtržení od snové reality občas chvilku trvá… díky zákazníkům i nezákazníkům… a pro dámy: příští rok by jsme mohli přivést nějakého gigola…co vy na to? :-)

Lusica

Děkuji všem za vydařenou hru, kterou jsem si stejně jako loni moc užila. Oceňuji nasazení a elán organizátorů, do smrti nezapomenu na astrálně výpravný noční quest a mnoho dalšího. Řád se mi zdá z hlediska zázemí a organizace rok od roku lepší a už teď se velice těším na ten příští.

Zin

Takže já se také přidám k balhořečení organizátorům, bylo to bezva, ačkoliv se mi původně moc přijet nechtělo a navíc jsem díky úrazu a nemoci přišel o první den, tak to byl super zážitek a už teď se těším na příští rok..

Hač

Vzledem k tomu, ze organizatorum tady bylo dekovano dost a dost. Tak nebudu opakovat jiz recene. Stejne jsem od nich neocekaval nic mensiho nez, ze budou bozsti. Nezklamali.

Chci podekovat vsem spolugardystum a zejmena vsem VK, za to ze to bylo snima super a zato ze kazdy z VK byl naprosto jiny.

Taky bych chtel podekovat vsem s kterymi jsem tahl pitku az do slunka vychodu. Takle vybornou kalbu jsem dlouho nezazil.
Druhej den jsem byl sice, jak vystihl pan Silk, takovej obracenej na ruby, ale i to bylo v norme a zadny kovaricci se do dila nepustili.

Meffisto

Tak se teda taky přidám.
Díky všem za super LARP, a to hlavně orgům za vymyšlenou zábavu pro CPka, MOXovi za dopravu a vše okolo toho, herní hospodě, hráčům, kteří nebrali CPka jako dobytek na porážku a dalším…

Orki

To mi Spider připomněl:
-město bylo moc pěkné, ale imho strašně "na ráně" -jen jeden nečleněný prostor, zdálo se mi, že se tam toho nemůže moc dít, aby to všichni neviděli (tj. chyběl mi nějaké podhradí, nebo tak něco)
-zdálo se mi (ale to může být opravdu jen zdání -zase 60 jich ve městě nebylo, to je fakt), že hráči moc nevyráželi do terénu

Zajímalo by mě, jak to tedy bylo ve skutečnosti, kde se odehrával děj, řešilo atp. Upozorňuju, že jsem vážně viděl ze hry jen zlomeček, takže mi mnohé určitě zůstalo skryto.

Sir PesZ

Spousta věcí, včetně "hlavního questu" se vyřešilo na radě šlechticů (do toho počítám i výpravy šlechticů mimo město na kouzelná místa). Jinak mimo město celkem pravidelně vyrážel Gorm a několik dalších lidí, kteří sbírali bylinky (jako byl třeba pan goblin, co měl ve Feldaru vetešnictví). V podhradí byli de facto vidláci. Sem tam se byl někdo podívat po lokacích (jako třeba mistr Möbius Kelbenius), mimo město vycházeli i mniši mistra Li a dost často se tam potloukala partička kolem žebráka/věštce. Taky parta, jak tam byl Balu a skurut (nepamatuju si jména), bývala k zastižení mimo město. A samozřejmě troll. Ale je fakt, že se feldarská země hráči příliš nehemžila, ale já nemám srovnání, jsa na řádovském larpu poprvé.
Ale docela mě mrzela nepřítomnost banditů. Takové pěkné přepadení bandity bych si nechal líbit :-).

Jacob (organizátor)

Vsichni drazi pratele,
obvykle na tyhle kecy moc nejsem, vsak me znate , ale letosni rok dopadl, alespon dle meho vhledu, tuze dobre, tak alespon ve zkratce: co se melo stat, stalo se (ac to chvilema nebylo vubec jisty) a vsechno skoncilo tak, aby byla budoucnost Feldaru zachovana.
Je krasne videt (a ja sem tomu velmi rad), ze roleplay se pomalicku rozmaha mezi vsechny hrace a ve hre bylo jen velmi malo chybek, na ktere nemohu byt hrdy. A i ty naprosto prebilo vsechno ostatni . Vsichni na sebe muzeme byt hrdi.
Chci podekovat vsem bez rozdilu za to, ze prijeli a ze hrali. Ze alespon na par dni vytvorili skutecne kralovstvi se vsim vsudy. Chci podekovat za to, ze hrdinove jeste nevymreli. Chci podekovat za to, ze jsou lide, kteri nejsou hrdiny a presto si hru uzivaji. Chci podekovat bestiari za to, ze se sebou nechal tak brutalne vymetat (ac me nekolikrat striktne odeslali do mist, kam slunce nesviti - ale dobre mi tak ). Chci podekovat… takhle bych mohl pokracovat nekolik hodin a stale bych jeste nevyjmenoval vsechny. Ve zkratce chci podekovat vsem hracum za to, ze si to uzili a vsem orgum a cpkum za to, ze prezili
Necht mocny Osud da, at jsou dalsi rocniky jeste lepsi nez tento!

White (organizátor)

I já se přidávám k o všeobecnému děkování letos poprvé jsem odjížděl z Řádu s pocitem, že se nic "neposralo" (teda nemluvím o technickém zázemí, tam se toho tak jako standardně podělalo moc , ale to se na hře naštěstí nijak nepodepsalo, jen většina organizátorů odjížděla od chaty po deváte hodině večer )
Ale ve hře se z nějakého pro mě možná až nepochopitelného důvodu, nestali žádné výrazné záseky, a já mám pocit, že konečně to celé tak nějak začíná fungovat, je tam ještě strašlivě moc různých chyb a problémů, ale mám pocit, že jsme konečně nalezli cestu, jak pro Vás připravit živý a zajímavý svět!(tenhle to ještě nebyl, jen se tomu začíná přibližovat )

Tedy myslím, že se máte do příštího roku opět na co těšit.

Zvláštní dík, pak všem co nám pomáhali při stavbě tábora, zvláště pak Aterimu, Rendovi a Vegovi bez nich a jejich motivace by nestála brána ani hradby.
A všem, kteří zůstali poslední den do noci a pomáhali při likvidaci tábora a odvozu všeho materiálu a jeho uskladnění (zvláště babička bratrů Rouskových, která to má všechno doma v garáži).
Zvláštní dík Moxovi za to, že díky jeho vozidlu jsme to všechno mohly přivést a odvést, bez něho bychom to zvládli jen s těží.

Určitě jsem zapomněl na někoho kdo si náš dík taky zaslouží a já se mu rovnou omlouvám, ale nemusíte se bát jsem rád za každého kdo se Řádu účastnil a svou prací čí perfektní hrou pomohl k tomu, abychom si všichni užili krásný týden!!
Díky Moc!!!

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License