Haegemonia 2012
haeg.png

Kdy: 2. - 5. 8. 2012
Kde: Martínkovice u Náchoda na chatě pod Korunou
Počet hráčů: 25
Pořádá: SFK Opat
Vlastní stránky: http://www.sfk-opat.cz/haegemonia
Účast: volná
Kontakt: moc.liamg|nosremmahebbA#moc.liamg|nosremmahebbA


O hře

LARP, který pořádá naše SFK.Tento LARP, plně v režii našeho SFK, začal psát svoji historii v září roku 2007, kdy jsme uspořádali nultý ročník této hry. Tehdy byla pouze dvoudenní. Hra se však neočekávaně dobře rozběhla a tak jsme uspořádali ročník, první a druhý … a doufáme, že letos bude už ročník dle našeho počítání čtvrtý i když by měl být vlastně pátým. Hegemonie se koná většinou začátkem srpna na chatě ,,Pod Korunou“ v Martínkovicích. Zúčastnit se mohou hráči kterým už bylo 16 let, ovšem lze udělat i výjimku pro mladší, pokud jsou přítomni rodiče. A čím je naše hra jedinečná? Příběh Hegemonie se odehrává ve světě Vorgan, kde žijí lidé, elfové, trpaslíci a jiné více či méně pohádkové a fantazy bytosti. Na příběhy tohoto světa však už dávno ztratili jeho tvůrci vliv. Příběh se zde odvíjí pouze od toho, jak a co se při hře stane. Vlastní hru tvoří hráči sami, bez jakýchkoli ,, nadpřirozených“ zásahů zvenčí. A každý hráč má šanci stát se během jednoho ročníku tím, který velkou měrou zasáhne do podstaty příběhu. Díky tomu, že jednotlivé ročníky na sebe bezprostředně navazují, žije Vorgan svým životem, i když vlastně neprobíhá hra. Každý ze stovky hráčů, kteří již hrou prošli, v ní zanechal svou stopu a troufám si tvrdit, že v každém z těchto hráčů zanechal svou stopu i svět Vorgan.


Sága 2012

(převzato z http://www.sfk-opat.cz/larp-hegemonie/saga-2012)

Obnovení Vorganu a boj o upíří dědictví
A v těžkých chvílích Vorganu opět onemocněla Lady Šírin a za pomoci Zirfy opustila své poddané. Nedlouho po té za ní odlétl i její drak Sullivan.

Velký úkol obnovy celého Vorganu padl na bedra trpaslíka Kragzora a Fabia van Garetta, se kterým se ovšem udála podivná změna. Možná v tom měl prsty jeho nový přítel a mladý temný šlechtic Falcor.

Protože zprávy, které přicházely z daleka o zdravotním stavu Lady Šírin nebyly vůbec povzbudivé, rozhodl se Radegus povolat některého ze Šírininých dědiců. Jenže Elvíra byla i s potomky neznámo kde a její manžel Rush z Emescamu se místo o obnovu svých držav zajímal o pochybná a dobrodružná vojenská tažení. Proto nezbylo, než povolat nejmladší dceru Šírin a Fexta Velikého, Lady Larion, v té době teprve dvanáctiletou. Ta se ujala svého úkolu s rozmyslem a jako svého správce si najala Nartyse, což se z počátku jevilo jako velmi dobrá volba.

Zirfa, rozčilená tím, co se stalo s jejími mravenci, osadila svůj ostrov krvelačnými bestiemi, vzdáleně připomínajícími krávy. Tato velmi milá zvířátka už na ostrov opravdu nikoho nepustila. Také se ukázalo, že Zirfa má sestru Nirfu, která má dokonce více než jednoho potomka. Ostatně jednu ze svých neteří, Victaellu, začala Zirfa školit jako svoji nástupkyni. Ostatně obě se věnovaly pořádání turnajů a jiných kratochvílí pro Zirfino pobavení, ale jako vždy turnaje přestaly Zirfu po nějakém čase bavit a opět odcestovala.

Velkou pozornost také budila hospoda ,,U žabáka“, ve které hostinský Tom připravoval až neuvěřitelně lahodnou krmi, kterou hostil celý Vorgan.

Obnova Vorganu zpočátku probíhala velmi nadějně, Radegus zvelebil Alastrii a napevno v ní usídlil Bílou Univerzitu, kde v Maucenově Chrámu Rovnováhy vyučoval bílou a přírodní magii a společně s Kragzorem opravili a zvelebili Emescam, ve kterém byla založena také trpasličí kolonie.

Lady Larion obnovila Inviru a společně s bylinkářkou Madlou obnovovali města a zahrádky, které v dávných dobách založila víla Pixí. Sice se jim do toho trochu pletl Kragzor, ale nakonec se vždy dohodli.

Ostatně Kragzor, kromě obnovy města U Polomu, které později daroval Nartysovi, založil i velké a utajené trpasličí město Yvaine. A samozřejmě se staral o rozvoj a blahobyt města Robinopolis al Rush. Kupodivu dalším, který založil osadu, byl ork Koriol, který jako první zavedl na Vorganu chov prasat.

Co se ovšem na Vorganu vymýtit nepodařilo, to byla zlodějina. Zloději kradli, jak se jim zlíbilo, a kapitán justiční stráže Deamos vyšetřoval, až se z něj kouřilo. Samozřejmě nic nevyšetřil. Ostatně i případ spisovatelky Magráty, která bavila celý Vorgan svými vtipnými skazkami a inzeráty, zůstal nevyšetřen, i když její ukradené magické pero se jako by zázrakem opět vrátilo ke své majitelce.

Na Vorganu se neustále projevoval nedostatek železa. Zato lapků byl přebytek. Jejich lovem se proslavil především nemrtvý Zlobr, díky čemuž si také dopomohl k zásobám železa.

Poklidná budovatelská atmosféra na Vorganu se rázem změnila, když se sešel Rush I. s kapitánem Deamosem. Deamose už nebavila marná honba za zloději a Rush chtěl získat pro sebe državy Lady Šírin. Rozhodli se obsadit Samovo. Netušili, že tím rozpoutají největší vojenskou akci od dob Bitvy o Mezonii.

Samotného Kragzora Samovo moc nezajímalo, ale na naléhání Morwen, v té době manželky trpasličího krále, vytáhl do boje. Ostatně Samovo bylo Morwenino dědictví po jejím otci Samuelovi Pirupovi a bylo považováno za tradiční upíří državu.

V první bitvě Kragzor Samovo celkem pohodlně získal zpět. Jenže Rush s Daemosem potají obsadili a obnovili Mezonii. Poté začal Rush utrácet své poměrně značné jmění a najímal žoldáky. S velkou armádou se vypravil k městu U Polomu. A právě v tu chvíli se Nartys, který organizoval vojenské jednotky k obraně, nakazil jakousi velmi banální chorobou, na kterou záhy zemřel. Dědictví po něm se ujmul jeho bratr Lenoch. Ten se ovšem zachoval velmi pragmaticky a město vyklidil, takže k bitvě o Polom nedošlo.

Rushovo a Deamosovo vojsko (označované později jako vojsko paladinů, neboť Rush byl stále hlavou vorganských paladinů) obsadilo Samovo a nabralo směr na Robinopolis.

Tak došlo k první bitvě o Robinopolis, nazývané též ,,Operace Gott Mit Uns“. Zpočátku měli útočníci převahu, ale poté, co věrny starému spojenectví dorazily jednotky Lady Larion a trpasličí podpora z Yvaine, bylo vojsko paladinů rozprášeno. Deamos a Rush uprchli zpět do Mezonie.

Kragzor pak se svým vojskem obsadil město U Polomu a vrátil ho Lenochovi a pokračoval až k Gursyghalu, který obsadil.

A tehdy vstoupil na šachovnici vojenských akcí další silný hráč, nemrtvý Zlobr, který vydělal značné jmění a část ho utratil za žoldnéřskou armádu. Zlobr byl oficiálně považován za spojence paladinů, ale kdo ví. Kolují jisté fámy o tom, že Kragzor tajně vyjednával se Zlobrem.

Každopádně Kragzor odtáhl z Gursyghalu a ponechal jej bez vojenské posádky. Následně jej potichu obsadil Zlobr.

To byl signál pro Rushe s Deamosem. Rush utratil veškeré své jmění a postavil další velkou žoldáckou armádu. Znovu se s ní vypravil k Robinopoli. Stalo se však něco nepředpokládaného. V táboře trpaslíků nastalo zděšení. Kragzor se ztratil.

A právě v té chvíli došlo k dalšímu útoku, nazvanému ,, Operace Dies Irae“. Na nějaký čas musela převzít velení obránců Melora, ale náhle se Kragzor objevil. Vyšlo najevo, že byl přepaden ze zálohy a spoután nedaleko Edrikovi křižovatky, ale útočníci ( patrně Rush s Deamosem) netušili, že poblíž leží trpasličí město, jehož obyvatelé Kragzora osvobodili.

Ostatně v předvečer bitvy došlo na Vorganu k zajímavému úkazu. Totálně se přemnožili vorganogutani, což jsou jediné známé opice na kontinentě. Dokonce se říká, že každý voják měl svoji vlastní opici. A také se říká, že trpaslíci schválně otrávili veškeré armády alkoholem.

Každopádně paladinskému vojsku, které mělo znatelnou početní převahu, se podařilo hned na počátku bitvy dobýt město a když přišly jednotky spojenců trpaslíků, už se dívaly na hradby obsazené nepřítelem. Nakonec přišly Lenochovi jednotky, které když viděli situaci, zradili Kragzora a do boje vůbec nenastoupily. Pod tíhou situace se Kragzor rozhodl dále nebojovat a vyčkat, jak se situace vyvine…

Ostatně i v těchto pohnutých dobách došlo i k jiným událostem. Proslýchá se, že Meloře a Falcorovi se narodil syn. Kdo ví jaký osud ho čeká?


Diskuze

Add a New Comment
Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License