Haegemonia 2010
haeg.png

Kdy: 5. - 8. 8. 2010
Kde: Martínkovice u Náchoda na chatě pod Korunou
Počet hráčů: 100
Pořádá: SFK Opat
Vlastní stránky: http://www.sfk-opat.cz/haegemonia
Účast: po domluvě s organizátory
Kontakt: zc.liame|sehcnarvA#zc.liame|sehcnarvA


Legenda

Stále více se začal na Vorganu projevovat vliv trpaslíků, jejichž národ se stal velice početným a velice vlivným. Ostatně není divu, že jich neustále přibývalo, neboť Morwen, družka jejich krále, byla neustále těhotná. První incident vznikl, když Zlobr napálil dva trpaslíky a obral je o pár měďáků. Konal se kvůli tomu soud, jenže ten ukázal na hloupost obou trpaslíků. Sám jejich král se na ně velmi rozhněval za to, jakou dělají jeho kmeni ostudu. Mezitím Paladinové velmi zvelebili Goetanrův chrám v městečku Chrámová. Tím také začal vzestup jejich řádu pod vedením hlavního paladina Robuse. Došlo k dalšímu setkání na nejvyšší úrovni, a právě v průběhu jednání Fexta a Lady Šírin, napadli Vorgan vlkodlaci. Nastalého zmatku, využila Lady Šírin, a s mladým paladinem Rushem, navštívila Mezonii, kde pomocí nefritového klíče uzavřela portál. Všichni očekávali, že tento čin rozzlobí pána Fexta, ale ten zůstával nadále klidný. Lady Šírin odměnila Rushe tím, že mu věnovala jako léno město Emescam. Někdy v této době navštívil Lady Šírin učenec Radegus z Emescamu a nabídl ji poslušnost měst Alastrie a Emescam, za to, že část výnosů přenechá městům. Z těchto výnosů nechal Radegus opravit přístav v Emescamu . Zde také Lady Šírin nasedla na loď a znovu navštívila ostrov. Po jejím návratu svolává Lord Trolldevort, na přání Zirfy, setkání, kterého se účastní i Lady Šírin a Rébus. Rokuje se zde, jak dál naložit s ostrovem. Ukryti noční tmou, podnikají Rébus a trpaslík Černovous, tajnou výpravu na ostrov. Tato jejich cesta je zahalena rouškou tajemství, a kromě Zirfy, o ní nikdo nic bližšího neví. Touto dobou zakládají paladinové město Robinopolis al Rush na pokraji Zirfina pralesa. Stejně tak trpaslící hloubí na jih od Mezonie své podzemní sídlo Sakraužjsmevjádře. Součástí Robinopole, je i přístav. I přes Zirfin přísný zákaz, zde paladinové stavějí loď a podnikají cestu na ostrov. Odtud si přivážejí jeden nefritový kvádr. Robus si jej zaková do meče, čímž vlastně nevědomky vyrobí další klíč a zpečetí si svůj osud. Na Vorganu se stále více povídá o přerostlém trpaslíkovi Zlaté pěsti a jeho přítelkyni víle Pixí. A právě tito dva sehrají klíčovou úlohu v osudu vůdce paladinů. Po nocích prováděl své rejdy i Samuel Pirup, kterého už omrzela velmi namáhavě znovuzískaná identita člověka a stal se opět upírem. Díky jemu se řady vorganských upírů opět rozrostly. Velký rozruch vzbudil i proces s paladinem Helgrindem, který patrně pod vlivem nemoci napadl Lady Šírin. Samuel Pirup diagnostikoval u zmíněného paladina alergii na jistou magickou zbraň. Po krátké poradě se Rébus s Elwen vypravili na ostrov, aby zde zanechali onu nebezpečnou zbraň. Cestou zpátky však jejich loď potopila hlídkující galéra a jen s vypětím všech sil se oba dostali na břeh. Víla Pixí a Zlatá Pěst se rozhodli, že se vezmou. Uspořádali slavnou svatbu a jako svatební dar dostaly od Zirfy velmi mocný magický předmět. Od Lady Šírin dostali území na kterém založili vlastní město, Město listů. Na Vorganu se však schylovalo k osudovému střetu s paladiny. Došlo k němu při vpádu banditů, ve velmi zmatečné bitvě na Magické křižovatce. Říká se, že voje trpaslíků omylem napadli bojující paladiny a odřízli je od jejich vůdce. Ten byl napaden kouzly vílou Pixí a Zlatou Pěstí. Na dokonání všeho, snad sám Fext Veliký, seslal na Robuse smrtící kletbu. Zbytek paladinů byl tak vyčerpán bojem, že již nedokázali svého vůdce oživit. Robův nefritový meč, pak přešel pravděpodobně do rukou Fexta Velikého. Konal se velký a slavný pohřeb Robuse Corvuse avšak shodou nedopatření má Robus hned dva hroby zbudované Lordem Trolldevortem a Zlobrem. Avšak v kterém hrobě jeho tělo odpočívá, to ví snad jen upír … Paladinové se však se svojí ztrátou nesmířili a žalovali Fexta, který se k soudu kupodivu dostavil, a Zlatou Pěst z vraždy svého vůdce. U soudu si však nepočínali nijak přesvědčivě. Snad i proto byl Zlatá Pěst odsouzen pouze k 25 ranám a Fextovi, k překvapení všech, nabídla Lady Šírin svoji ruku. Fext nabídku velmi galantně přijal. Po té se oba sešli v Inviře s králem trpaslíků a uzavřeli smlouvu o spolupráci rozdělení vlivu. Tím vznikl další Triumvirát a zdálo se, že Vorgan čekají časy míru a prosperity. Jedinými, kteří se nechtěli s novými pořádky smířit byli paladinové, kteří se sešli v Goetanrově chrámu a vzájemně si odhalili svá tajemství. Goetanr jim požehnala prorokoval návrat ,,Největšího nepřítele“. A však paladinové jej nepochopili. Zatím. Černý paladin Feenix získal usilovným studiem starých spisů a legend velké znalosti a vědomosti, díky nimž, za pomoci Akély a Elwen vylovil z moře odhozený Rébův nefritový talisman. Touha po nefritu se Feenixovi málem stala osudnou. Při jedné z jeho zakázaných cest na ostrov je jeho loď potopena ponorkou trpaslíka Durga. Feenix se tehdy rozhodl k velice zoufalému činu a pokusil se přeplavat na pevninu. Byl by se jistě utopil, nebýt pomoci z druhého břehu. Dodnes není jasné, kdo a jak Feenixovi pomohl. Zatím se triumvirát připravoval k velikému činu. Rébus zapůjčil králi trpaslíků svoji čelenku s nefritem a pak se celý Triumvirát vypravil do Gursyghalu, aby i v tomto městě uzavřel portál. Souběžně s tím, se rozhodl invirský lid, že už má dost řádění Samuela Pirupa. Dotyčný byl chycen a na věky věků zahrabán pod štěrk. Tím se zbavil Vorgan nejstaršího z upírů, zároveň však přišel o vedoucího lazaretu. Lékařskou praxi byl zatím nucen zastávat Rébus, který úspěšně naklonoval Zlobra a Obláčkovi voperoval mozek Fludn, kterou nešťastnou náhodou kdysi zabil Robus. Tak po počátečních zmatcích získala univerzita zpátky jednoho z kvestorů. Tehdy se Triumvirát rozhodl postavit nové hlavní město, pro celý Vorgan. A tak se stala osada U Polomu, poblíž Magické křižovatky, centrem veškerého dění. Jednou z prvních staveb v novém hlavním městě byla nová budova Magické univerzity, která je největší, nejmagičtější, nejnedobytnější a zároveň nejdražší stavbou celého Vorganu. Rébus za ní zaplatil firmě Trolldevort a Zlobr celých 120 zlatých. Na Vorganu se vše chystalo k velmi radostné události, a to očekávané svatby Lady Šírin a Fexta Velikého a zároveň i Krále trpaslíků a Morwen. Svatba proběhla v Inviře a oddávajícím nebyl nikdo jiný než Rébus. Po té byl vykonán rituál oživení Pána Fexta, aby mohl zplodit potomky. To však byla patrně poslední kapka v poháru trpělivost démona Kra´ula. Hned po vykonání obřadu před Invirou zastoupil cestu slavnostnímu průvodu. Zde také svedl boj s Rébusem, který v souboji přišel o život, avšak poznamenal Kra´ula svým mečem tak, že ten se již nemůže vrátit mezi bohy a musí hledat věřící. A pokud se mu to nepodaří, bude od něj už navždy pokoj!!! Ukázalo se, že Rebus svůj konec předpokládal, neboť sepsal závěť , kterou zanechal u krále trpaslíků. Podle této závěti se má stát hlavním mágem Feenix, avšak Rébova čelenka má být uschována u Zirfy , než se objeví pravý dědic. Zirfa také zakázala vystavět Rébův hrob a pořádat jakýkoli pohřeb. Vše co z Réba zbylo odnesla do svého příbytku. A tak v jednom okamžiku přišel Vorgan o svého nejmocnějšího kouzelníka a získal hrozbu v podobě rozběsněného démona. Avšak dostal i naději, že se za pouhý rok zbaví navždy své největší hrozby a prokletí, démona Kra´ula!!!


Galerie

{"module":"wiki\/image\/FlickrGalleryModule","params":{"photosetId":"72157628109810437"}}

Kompletní fotogalerie

http://ghondar.rajce.net/Haegemonia_2010_by_Yvaine


Dojmologie

Deník Durga Hromkladiva

thana ze Silverfortu, aneb review Haegemonie 2010 očima vrchního alchymisty

Den se začínal poměrně dlouho, neboť probíhalo sčítání lidu v režii rektora magické univerzity Rebuse a „drahého kolegy“ doc. Samuela Pirupa csc., upířího majitele lazaretu. Ihned poté mi byl dán grant asi dvou latých na skupování bylin (což se později ukázalo jako žalostně málo), a zároveň příkaz k jejich výkupu. Jako hlavní alchymista jsem měl stejně největší zájem na jejich hledání, takže mi to vyhovovalo. „Ranní“ těžba se kvůli těmto zdržením přesunula až na 13:00, a dopadla pro nás trpaslíky bídně – touto dobou nikdo z nás neměl zájem ani chuť těžit, protože jsme hledali vhodné místo pro naši pevnost a hlavní město.
Bohužel, cestou zpátky se stala nepříjemnost – zlobr okradl naše dva muže. Tedy alespoň tvrdili, že je okradl. Při soudu, jenž vedl pán Fext a Rebus, vyšlo najevo, že se jen nechali obrat z vlastní blbosti, a že šlo o směšnou částku dvou měďáků. Bratránek Gothar (náš dolní král) se rozzuřil, že pro takovouto směšnou částku byla potupena čest trpaslíků. Oba „okradení“ byli proto odsouzeni k souboji do první krve, a Gotrek, jenž prohrál, nakrmil svou krví Morwen, Gotharovu (tou dobou) konkubínu. Už v této době začala strastiplná cesta Zlaté pěsti (člověka, jenž mezi námi vyrůstal) skrz zadky k vrcholu. Gotrek byl poté vyléčen kvesotrem magické univerzity.
Zlobr však se netěšil dlouho z „bohatství“ vylouděného podvodem – brzy mi paladin přinesl romadu bylin, a tvrdil, že je našel poblíž mrtvého zlobra. Napadlo mě, že to asi bylo trochu jinak, ale co – měl jsem kytky, zlobr byl parchant a já nejsem vyšetřovatel, tak jsem kašlal na pocity, a pod cenou skoupil od paladinů byliny.
Když jsme u bylin, musím se zmínit o Throngarovi Přerostbratry, který byl mým nejlepším dodavatelem. Tímto mu uděluji pochvalu. Jemu patří největší podíl na všem, co se mi povedlo vyrobit.
Dále byl tento den uspořádán turnaj v boji a „fotbale“ (tak tu hru kde jsme kopali kulatej nesmysl nazývali). V boji zvítězil bratránek Gothar, druhý byl paladin Robus a třetí místo obsadil Throngar. Trpaslíci tedy získali dvě ze tří prvních míst. Boje jsem se neúčastnil (na jednu stranu mě to mrzelo, ale byl jsem rád, že můžu konečně protřídit bylinky), ale účastnil jsem se fotbalu, kam mě proti mé vůli přihlásil Zlatá pěst. Ve fotbale obsadily oba trpasličí tými první dvě místa (já, Zlatá pěst a Máček dokonce úplně první).
Následovaly večerní těžby, jichž jsme se zhostili mnohem lépe, a ačkoliv jsme dosud neměli monopol, vytěžili jsme podstatně víc, než ostatní.
Během tohoto dne jsem se také změnil v hada, hledajíc nápovědu k nalezení pokladu. Našel jsem ji bohužel příliš pozdě, někdo mě předešel. Pozdě večer jsme se pokusili hledat znovu, já s pomocí lady Šírin. Nic jsme nenašli, a také veškeré odlehlé doly byly vytěžené. Cestou zpátky jsme byli napadeni smečkou tří vlkodlaků. S pomocí ohnivých zbraní (ach ano, nátěr mé výroby), trhavin (taky moje výroba) a svého skvostného bojového umění jsme je pobili bez zranění (i když ne bez zasažení – tímto děkuji Máčkovi za jeho ochranné kouzlo). Mám pocit, že jsem v boji omylem trefil lady Šírin, ale byla nezraněna, takže se mi to asi jen zálo (a nebo spíš má nefritovou ochranu). Navíc jsem získal cenné alchymistické suroviny – lykantropí slezinu a krev. Tímto byl završen den první.
V noci byl ještě Zlatá pěst jmenován čestným trpaslíkem při obřadu piva. Nevím, jestli si to zaslouží, ale nebudu zpochybňovat Gotharovo rozhodnutí.

Ráno bylo ve znamení kafe (pro většinu) a těžeb (hlavně pro trpaslíky). Myslím, že bych se měl naučit vyrábět kafe a prodávat ho, závisláků tu je dost. Ráno jsme konečně ošéfovali těžbu, takže jsme měli hodně surovin. Gothar však nesnídal, a jeho upírka byla tak našvaná, že jsem ji na usmířenou dal lykantropí krev – myslím že jí to potěšilo, bratránka totiž nezakousla. Snažili jsme se od rána stavět pevnost, ale Gotrek měl stále práci všude okolo. Objevila se tu nová bytost – pixie. Tato bytůstka mi byla neznámá, ale zřejmě ne Zirfě, která ji učinila svou zástupkyní, a Zlaté pěsti, který po ní hned vyjel. Díky píli mých bylinkových sběračů a ochotě pána Fexta nechat mne nahlédnout do Necronomiconu (nebylo to zadarmo, ale což) jsem dokončil své velké dílo – Vorganský herbář. Tento jsem vyrobil jak pro naši univerzitu, tak pro pána Fexta. Odpoledne proběhla další hra, tentokrát hokej. Od začátku to byl nápad Zlaté pěsti, ačkoliv se štítil Zirfiným jménem – a opět mě přihlásil proti mé vůli. Začíná mi lézt na nervy.
Vylepšil si reputaci tím, že otrávil jídlo v Samově hospodě (patří Samuelu Pirupovi).
Při večerních těžbách probíhala svatba Zlaté pěsti s Pixií. Nevím jaká byla (ani svatba ani hostina), protože jsme měli s trpaslíky důležitjší věci na práci – těžby. Od této chvíle jsme měli na těžení prakticky monopol. Také jsem se dal na stavebnictví, a vyprojektoval naše trpasličí město, včetně pevnosti – Gotrek totiž pořád stavěl všechno možné. Město jsme projektovali solu s Gotharem. Večer také došlo k bitvě mezi paladiny a Zlatou pěstí. Ten si najal trpaslíky ( A mimochodem vyhrožoval, že pokud nepůjdeme za žold, tak nás očaruje, abychom pro něj bojovali). Bitva dopadla podivně, neboť se do ní přimíchali i barbaři. Každopádně zdecimovala paladinský řád drastickým způsobem. Večer jsem musel na chvíli odejít do své domoviny, a po návratu jsem se dozvěděl spoustu zajímavého – Fext jakožto vrah Robuse, hlavy paladinů, dostal trest nejvyšší – oženit se s lady Šírin. Zlatá pěst byl odsouzen za loupežné přepadení (a odmítnutí navrátit ukradený předmět (mimochodem nefrit)) k pětadvaceti ranám holí. Celkově to byl výsměch právu a politická machinace nejvyšší úrovně. Mohou si za to však sami paladinové, protože při svěděctví usvědčili sami sebe z tuctu dalších zločinů a přestupků. Hlava paladinského řádu pak prodala své město Gotharovi za 50 zlatých. Byla to spíš minipevnůstka s přístavem, až další den jsem z ní udělal město.

Tento den začal strašlivou průtrží mračen, kterou na nás zřejmě přivolal duch Robuse. Ztráty byly ohromné, dva trpaslíci, Máček i Zlatá pěst byli odplaveni, a stejně tak i druhá hlava paladinů. Poslední zbývající paladin zešílel.
Těžby byly opět v režiji trpaslíků, a to ranní i večerní. Vyprojektoval jsem vylepšení k Robinopoli (tak se jmenovala paladinská vesnička), které z ní udělalo město. Založili jsme cechy všech řemesel, která nás napadla, včetně velkých pivovarů a lihovarů. Byl spečetěn triumvirát, a uzavřena trhlina v Gursyghalu. Vyprojektoval jsem ponorku ve snaze nalézt nefrit, jenž Rebus odhodil do moře, ale nenašel jsem jej. Zato jsem našel potápěče, a později jsem nalezl loď, na níž někdo připlul na Zyrfin ostrov. Loď jsem potopil, a udal opovážlivce. Trolldevort se svými galérami se jal bombardovat ostrov, ale zda tam tou dobou narušitel byl – kdož ví.
Také se konala svatba Gothara s Morwen a lady Šírin s pánem Fextem. Opět v čase těžeb, tudíž jsme ji s Throngarem zase zmeškali – ale alespoň na nás zbyla hostina.

Dnešek byl dnem pracovním. Ráno jsme s králem Gotharem zadali našim kovářům vyrobit zámky, a zamkli doly nejblíže Inviře. Samozřejmě jsme vytěžili kompletně všechno. Postavili jsme trpasličí osadu pod každým známým povrchním městem, a započali se stavbou metra. Tato nás bude stát 333 zlatých a máme úvěr na tři roky.
Ovšem tento den končil smutně. Konal se velký obřad, kdy byl pán Fext (nemrtvý) přiveden zpět mezi živé. Objevil se však Kra´ul Démon, a svedl boj s Rebusem. Démon byl zraněn, čímž byla prkoázána jeho smrtelnost a zpochybněno božství. Proto je nejspíše odsouzen k smrti. Rozzuřilo jej to však natlik, že zahubil Rebuse, vyrval mu z těla duši a tak znemožnil jakékoliv oživení.

Celkově vzato, my trpaslíci jsme vytěžili hodně (doslova), triumvirát by měl vyhovovat všem, ačkoliv mám obavu, že nemrtví se začnou bouřit – protože Fext byl oživen. Gursyghal byl uzavřen, a zbývá tam jen pár nemrtvých, další již nebudou. Ovšem objevují se zkazky o elfech, našich starých protivnících, takže asi nebudeme mít tak docela na růžích ustláno. Také mám strach, že Rebusův nefirt se dostal do špatných rukou. Čekají nás zřejmě ještě těžké časy, ale sjednoceni určitě vydržíme.

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License