Casting III
theory.png

Závěr článku popisujícího možnosti, jak role v larpu přidělovat těm správným hráčům.
Článek čerpá ze semináře, který proběhl v roce 2007. Jeho vedoucím (a také autorem tohoto textu) je Pascal Meunier. Originální článek je k nalezení zde.


Dialog

Přes všechny výhody, které přináší dobrý dotazník, nesmíme zapomenout na možnost, že se dozvíme věci, které odhalí nové skutečnosti překvapivé i pro samotného hráče. Tato situace může nastat například v případě, že psychologický obraz a předpoklady hráče se naprosto liší od profilu jím zvolené role. Dobrá znalost hráčovy psychologie má své výhody i rizika. Dialog se jeví jako dobrá možnost osvětlit hráči vzniklý rozpor a najít společně řešení v nabídnutí odpovídající role.

Pro tento dialog je velmi obtížné stanovit univerzální metodu. Nicméně existují tři věci, které by organizátor měl mít na paměti, když bude na toto téma jednat s hráčem:

  • Pochopení očekávání hráče: Prvním krokem je pochopit, co hráč očekává od hry, jaká jsou jeho přání. To je úzce spojeno a doplňuje se s dotazníkem zaměřeným na postavu. Organizítor by jej měl vzít do ruky a doptat se na nejasnosti, které v dotazníku vidí. Někteří hráči jsou při písemném vyplňování neohrabaní, ale ústně přesně vyjádří svá přání a očekávání od hry.
  • Znalost osobnosti hráče: Organizátor by si zde měl ujasnit, jaká je osobnost hráče, jaké jsou jeho zkušenosti a možnosti. Zase je zde dobré přihlížet k dříve vyplněnému dotazníku. Jestliže se hráč zamýšlí nad postavou, která vybočuje z jeho psychologického profilu a nenaplňuje (z pohledu organizátora) hráčská očekávání, je potřeba znovu ujasnit, jaké okolnosti ho k takové volbě vedou. Dobrá znalost hráče mu může někdy přidělit perfektně sedící postavu, nicméně je to postava, kterou by si hráč sám nevybral. To také některé hráče může podpořit v důvěře ve vás, abyste role svěřili odpovídajícím lidem.
  • Ponechat výběr: Nakonec mějte k dispozici několik variant na výběr. Představte hráči několik vhodných charakterů. Zvolte několik informací o každém z nich tak, aby se hráč mohl mezi nimi rozhodovat, a přitom nebylo zveřejněno nic důležitého.

Dobré obsazení hry – alternativní metody

Existuje řada způsobů, jak rozdělit hráčům role. Některé způsoby jsou nešťastné, jiné mají ve svém kontextu zajímavá, užitečná vyústění.

  • Můžeme zmínit naprosto náhodné přidělování rolí, které je velmi jednoduché a zábavné, ale snadno ve hře vede k selhání.
  • Další možností je požádat hráče, aby v krátkém písemném textu sepsal svoji představu ideální postavy pro něj. Nemůžeme zde úplně hovořit o castingu – obsazení hry, protože postavy ve hře jsou spoluutvářeny hráčem na základě jeho preferencí a nejsou v plné režii organizátora. Tento způsob může přinášet velmi dobré výsledky, ale klade větší nároky na organizátora.
  • Třetí jednoduchou formou je představit postavy s jejich krátkým popisem veřejnosti a rozdělit je mezi hráče například metodou „kdo dřív přijde“, ale i jakkoli jinak. Funguje to pro jednoduché hry s nepříliš komplikovanými charaktery, neboť pokud má postava své tajné a složité vnitřní zájmy a motivace, ty se nemohou objevit ve veřejném popisu.

Závěr

Obsazení hry je obtížnou zkouškou, jejíž význam pro hru je často podceňován. Některá rizika a důležité momenty, které považuji za zásadní, chci ještě zdůraznit v závěru:

  • Výše popsaná metoda pro vás pravděpodobně nebude systémově používána, nicméně vám zde zmíněné myšlenky mohou usnadnit správné rozdělení rolí a přinést dobré výsledky.
  • Tato metoda není univerzálně platná – vždy je třeba přihlížet ke kontextu. Pokud ji chcete využívat, upravujte ji podle svých potřeb tak, aby byla stále užitečná a zábavná.
  • Dobrá znalost hráče, jeho očekávání a herních návyků je k nezaplacení.
  • Sebelepší casting nemůže zahladit chyby v designu postav nebo jejich špatné pochopení, ale může zachránit špatnou hru.

Publikováno 8. 1. 2011

Diskuze

Add a New Comment
Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License