Díky všem moc za hru. Užil jsem si to hodně a kdykoliv jsem se trochu nudil, bylo to špatnou volbou charakteru postavy - společnosti se stranící jedinec si prostě tolik nepokecá :o) Každopádně trpaslíka jsem si užil (vlasy už jsem rozčesal, z vousů tu šedou nemohu dostat), našel jsem, co jsem najít měl a navíc jsem v Gekoportu převzal své kněžské povinnosti. Moje první postava, která přežila až do konce.
[[//collapsible]]

Zappo

[[collapsible show="+ pokračuj" hide="- skryj"]]
Tak za sebe coby vězně Štefana, takto chaotického roggijského agenta, taky děkuju za hru.
Celkově jsem nelitoval, že jsem se účastnil, hra nebyla špatná, ale blížila se spíš průměru - zažil jsem lepší Bezkrálí.
Hodně dobrá až geniální mi přišla hra posádky, hodně rád jsem si zahrál s těma divnějšíma cestujícíma (Bearis, Valerie atd) s některými jinými jsem se minul.
Vrcholem hry pro mě bylo páteční pozdní odpoledne až noc, kdy věci gradovaly, tkaly se různé plány a teorie a lidé předváděli sociální Brownův pohyb.
Naopak začátek hry (kdy jsme jako vězni zůstali odděleni i od sebe navzájem docela dlouho - do pátečního poledne) a konec (kde se řešil nalajnovaný megapříběh, ke kterému byl vpuštěn jen limitní počet lidí) byl pro mě spíš hluchý.
Každopádně zajímavé a divné individua mi hru příjemně ozvláštňovala:)

1. Všechno co se na hře dělo (nebo velká většina) byla politika mezi šlechtici, takže poddaní byli nezapojení do hry, protože moc nebylo čím. Krom dělat z nich poslíčky, což se můžeš zeptat třeba tuším Vackyho (nebo kdo to dělal tohle u Solnakara), jak je zábavný.
2. Bylo málo nešlechticů (což je spojená nádoba s bodem jedna), takže poddaní/neurození měli velmi malý okruh partnerů pro hru na své společenské úrovni. A bez jednotícího leitmotivu, kterým byl pro šlechtu politický život to bylo ještě těžší.
3. Hra přirozeně podporuje spolupráci a megaskupiny, kde není od šlechtice daleko k poddanému - přesně jak jsi říkal. Dařilo se to udržet někdy, ale někdy taky ne - protože by to jen znamenalo delší prostoje, kdy na sebe hráči vysloveně čekají na druhých koncích území a NIC se neděje.
My jsme to zkusili pořešit doplňkovým plánem "gril", který se ukázal jako spásonosný, ale bylo to taktak.
Podle mě by se přirozeně spousta věcí vyřešila tím, kdyby šlechticů byla třeba skutečně tak desetina hráčů a ne ta zhruba polovina/třetina, jak to vypadalo. Což neříkám proto, že jsem šlechtic:), ve skutečnosti mě trochu víc baví jiné věci na hrách a tohle jsem začal zkoušet, abych nehrál furt jen sám sebe a stejné role:))

Reakce Dariona: "Megapříběh" nebyl nijak nalajnovaný a organizátorsky nebyl omezený na počet lidí. Naopak - týkalo se to všech. Původní idea byla o rozdělení lodi mezi askalionovce a tajnou službu. Sobota byla reakcí na výsledné rozložení sil na lodi, které vyplynulo právě z té páteční noci.

Taktez dekuji za Bezkrali. Priznavam, ze uz jsem zazila uz lepsi Bezkrali (demonicke asi u me navzdy zustane triumfovat), ale rozhodne nebylo spatne ;).
Kazdopadne rozmrzely trpaslik, kteremu je celou plavbu zle z houpani lodi (nehoupat!) a smradu lidi, ktery je strizlivy (lidske pivo je brecka, to se pit neda), a ktery naprosto neni s to schopen pochopit, jak muze nekdo po lodi pobihat a jeste splhat na ty divne vysoke veci, co se ve vetru komihaj sem a tam, ma to neco do sebe. Bylo to takove odpocinkove.
No, uznejte, kdy jste byli na Bezkrali a jedinou veci k reseni bylo, kdy se konecne objevi neco, do ceho si muzu prastit, aby mi bylo trochu lip? (no dobre, a koukat, koho mam za zady, ale to je klasika) ;) Doporucuju si obcas takovou oddechovou postavu zahrat.

Já se taky připojím k díkům, a to obrovským. Tuhle postavu a tohle Bezkrálí jsem si opravdu užila! Osobní dík směřuju zejména k neustále usměvavému Darionovi (což nechápu a obdivuju) a ke své osobní encyklopedii (a zmateným antropologům) Ivaně, z hráčů pak k Petriovi, pro kterého jsem byla otravná asi neustále, a k Rusco :o)
Jedinou výtku mám k tomu, co už tady bylo zmiňované, a to je to, že jediný hráč měl takřka absolutní moc nad tím, kdo se dostane na ostrovy nebo k některým herním událostem. U mě je to výtka spíš drobná, protože jsem si (zejména díky Verunce) zahrála mnohem víc, než jsem čekala.

Taky bych rád všem poděkoval za skvělou hru. Některé momenty a rozhovory s posádkou, cestujícími i vězní byly opravdu nezapomenutelné a skvěle jsem si diky nim zahrál. Samozřejmě muj velký dík v neposlední řadě patří tajné službě Císařství, která byla prostě skvéla a bez jejihž pomoci bych sotva něco na lodi zjistil a nakonec splníl náš ukol.
Moje situace na lodi byla podle mně nastavena Darionem tak, že jsem potřeboval udržet spolupraci dostatečného počtu lidí ke splnění mise a proto jsem jednal s mnoha a někteří na mně (případně nekoho s mých lidí) měly celkem slušný vliv.
Jedna věc která možna zapadla je fakt, že finalní plan s Askalionem, byl takový jaký byl především, proto abyjsme zachráníly lidi na loďi, což bylo právě ovlivněno tím že jsme k ním měly nějaky vztah a u některých jsme věřili že jsou věrní Císařství a Surahind by si jejich obětování nepřál.

I já chi tím to virtuálně odeslat tisíce děkovných dopisů :)
Především děkuji orgům a mím mužům ve zbrani nebýt jich asi si tak dobře nezahraji :)
Dále děkuji těm co se mnou hráli a snažily se mně zapojit hlavně "čajové lady" Natálce ,"paní moře" Kazy, "temné paní" Tereze , Bluovi,Pavoukovi,Wangovi, Adamovi a dalším trpaslíkům atd…
Omlouvám se že jsem byla paranoidní ale byla to příjemná paranoia a také se omlouvám za drobné přešlapy a jiné věci které byli zapřičiněny mou neskušeností v hraní .
Skrátka a dobře DĚKUJI a budu se těšit někdy příště !
čuk čuk :)

Tak já musím říct, že pro mne to byl bezkonkurenčně nejlepší larp + rpg jaké jsem hrála. Částečně protože jsem konečně měla rozumnou postavu se smysluplným cílem a konečně jsem se dostala blíž k hlavnímu ději, ale do značné míry taky proto, že mě Levi a mé svědomí prostě nenechali se flákat dokud jsem fakt nepadala na hubu. Sice mi bylo chvílema fakt blbě a občas jsem nadávala a skoro celý pátek jsem se naprosto nedokázala dostat k tomu řešit co jsem měla… Ale na to už jsem skoro zapomněla. A některé úseky bych přirovnala k nějaké survival akci a mám skutečně hrdý pocit, že jsem přežila! A navíc jsem si fakt zahrála. Úžasné. Při vzpomínce na Hruma, který se zcela bezelstně rozhodl, že už má moc velký hlad a jde na procházku, čímž prorazil všem vězňům cestu až na hlavní palubu, se doteď musím nahlas smát. To je pro mne spolu s Levim nezapomenutelná ikona celého víkendu. Ale děkuju i všem ostatním, i když jsem některé bohužel skoro nepotkala, ale ani bez nich by to určitě nebylo ono. Byli jste skvělí!

Děkuji orgům i spoluhráčům. Nebylo to tak dobré jako některá jiná bezkrálí, ale u mě to bylo dost volbou charakteru, halt jsem spíš ten hrubodrsnej bojovník než diplomat. A Kapitán ať se nediví, že jsem ho chtěl zabít, když mi před vyplutím slíbí, že mě dostane do Gekoportu v pořádku a pak odpluje dříve, než se vrátím z ostrova. To šlechtic přece nedělá:-) (btw. v tom nánosu informací jsem přehlédl, že kapitán je vévoda, to bych se možná choval k němu jinak:-)))
No hra byla fajn, hodně se hrál hazard a když začla být nuda, přišel výsadek na ostrov:-)

No, tak jsem si přečetl spoustu hodnocení a tady něco ode mně. Tato hra podle mého názoru byla v zásadě dobrá, ale už jsem zažil lepší. Ve hře jsem zažil několik silných momentů (soud vězně č.10, rozhovory s baronem, lodními důchodkyněmi, opíjení se s Goranem, následné lovení Nyemi za zdatného odporu Piroshe, hraní většiny posádky…) a účastníkům za ně děkuji, ale také jsem zažil několik slabých momentů, z nichž nejhůře vnímám "operaci maják". Neodpustím si následující kritiku:

Jestli ve hře něco nevyšlo, bylo to zpravidla vinou hráčů. Několik dějových linek se doslova vypařilo, protože ti, kterých se dějové linie týkaly, se na ně vybodli (nebo se na to necítili, nechali si informace pro sebe…), čímž ochudili děj ostatním. Jeden příklad za všechny: poklad - na začátku o něm věděli dva lidé, na konci také a poklad nikde (nepočítám piráty).

Během hry jsem dost postrádal víc hraní postav. Krásně to bylo vidět zvenku (z pozice mrtvoly): příprava na konec hry = klasická řešící kooperující megaskupina, osobní příběhy postav se viditelně rozehrály až po zabití krakena = trochu pozdě, ačkoliv během hry na samotné hraní bylo prostoru hodně.

Subordinace, vztah šlechta versus neurození = klasický problém, jsme moc nasáklí demokratismem. Osobně mi bylo celkem jedno jestli mi někdo říká pane, nebo mislostpane, ale už mi tolik nevoní potřeba vynucovat si postavení na některých osobách (nebudu jmenovat).

Vnímám problém v oblastech, o kterých se moc otevřeně nemluví, a to: ETIKA a ESTETIKA. Z hlediska etického mi připadá fakt trapné, když si někdo vysvětluje pravidla malinko jinak, téměř výhradně ve prospěch sebe sama, nehledě k tomu, že to zpravidla i blbě vypadá a už jsem u té estetiky.
Jsem si moc dobře vědom svého extempore v noci z pátku na sobotu, kdy jsem to zcela očividně přehnal a ještě jednou se za to všem dotčeným omlouvám.

Také mě mrzí, že spousta lidí rozehrává své postavy až teď na internetu: mohl jsem udělat toto, chtěl jsem udělat tamto, kdyby to bývalo jinak, bylo by to lepší. Stačilo jediné = udělat to, nebo to alespoň zkusit. Například já jsem taky chtěl zabít kapitána (v tomto bodě jsem uspěl), převzít velení, barona hodit přes palubu a donutit posádku ke vzpouře. Co dodat, podělal jsem to, paluba byla moc kluzká a já neuměl plavat.
Do budoucna apeluji na všechny, aby kritizovali mnohem tvrději vlastní počínání a bez obalu si sami sobě přiznali, že něco udělali blbě a nebáli se během hry něco zkusit, i kdyby na to měli třeba umřít.

Axiómy na závěr:
Jsem sám na sebe tvrdý.
Když nevím jestli jsem dostal ránu, nebo nedostal, tak jsem jí dostal.
Když nevím, jestli moje kouzlo funguje, pak nefunguje.
Je lepší blbě umřít než blbě přežít.

posadka piratske lodi Prsata tanecnice by velmi rada podekovala organizatorum i hracum za velmi prijemne prozity, lehce promrzly prodlouzeny vikend

co se informaci tyce - pro nas dobre, meli sme vsechny potrebne informace a jeste spoooostu tech, ktere sme ziskali tak mimochodem, misty jsme mlzili, misty lhali, misty mluvili pravdu - obavam se vsak, ze nad vetsinou informaci, ktere sme pustili do hry se zavrela olejova hladina :( (napr nase stara znamost s Vladovou postavou)

co se tyce vztahu urozeny x neurozeny - to u nas moc nefungovalo, neresili jsme, kdo z nas je urozeny a kdo ne, mi sme meli kapitana a ten se poslouchal, subordinanace na vasi lodi sly mimo nas
vas kapitan, prvni dustojnik, bocman i nasledny zatupny kapitan se k nasemu kapitanovi chovali s uctou a to nam stacilo
co se tyce organizace - z meho pozorovani mi predavani informaci v posadce a vykon jeji sluzby prisel dost chaoticky, velmi ocenuji praci lodniku pracujicich s plachtami v dobe mijeni jakehosi viru, kdy bocman meni povely co pul minuty a oni trpelive viseli na vesaku a premotavali lana - fakt respekt
a taktez musim souhlasit s Vlkem - hraci by si meli hlidat sve dovednosti a hrat pouze ty, kterymi jsou si jisti a jen tehdy, maji-li na ne narok (omezeni pouziti za obdobi a podobne) a cestne uznavat zasahy a okamzite hlasit zbroje, uhyby a skrabnuti, ne az po konci boje :(
celkove secteno a podtrzeno - my sme si to moc uzili, pokud to bude mozne, prijedeme zase
me osobne, prislo toto Bezkrali dost vypecene a dostatecne akcni, ale chapu, ze mi jako pirati sme na tom byli velmi jinak nez vy ostatni
PS: jeste jednou velky dik organizatorum a vsem tem, kteri si s nami hrali (a Arminovi velkeho bubaka, ze vzal na lod jen 3 piraty :D )

K těm subordinacím… Přišlo mi docela líto že si v tajné službě dělal kdo chce co chce. Vykonavatel Štístko si v klidu začal žvanit před Askelionem o svém "úkolu" a baron na to ani nemrkl, další vykonavatel Ledovec si dělal naprosto co chtěl a kecal do čeho mohl a místo aby mu baron začal hrozit trestem, respektive ho rovnou potrestal tak ho jenom poslal pryč a radši zůstal bez ochranky. Rusco se sice dost snažila, ale pořád nějak nedokázala pochopit že nad ní je baron a její rozkazy a s ostatními členy tajné služby si může dělat co chce. Jasně záleží to na průbojnosti hráče, ale když mám vedoucí postavení tak to bez toho moc nejde. Když jsem zjistila že jsem číšník (a dozvěděla se co to teda sakra znamená) tak jsem si slečny začla organizovat a až na varování Askaliona před útokem se mi povedlo všechno co jsem chtěla.

A ještě jednu drobnou poznámku ke kostýmům… Řešily jsme to s Natálkou a musím říct že s ní zcela souhlasím. Jako dozvědět se že Rusco je hobit poslední herní den a jen proto že jsme si daly krátkou neherní pauzu, je docela smutný. To je jenom příklad. Chápu že ne každý má čas/prostředky aby vypadal jako stařenka s čajovou soupravou, ale trochu snahy to chce. Když se člověk kouknul na Rajče věděl že je to trpaslík, když se kouknul na vodní mužíčky věděl že to asi taky lidi nebudou. Třeba slečna s modrým čelem byla evidentně něco divnýho (Mimochodem její herní performance se mi fakt líbila, na to že zabila Kida bych nejspíš nepřišla ani kdybychom se plavili měsíc :D). Když chci něco/někoho představovat tak tak mám alespoň trochu vypadat.